Praporečník a těžkooděný jezdec, druhá polovina 16. století

Praporečník a těžkooděný jezdec, druhá polovina 16. století

Série zuřivých hugenotských válek (1562–1598) byla v historii Francie pravděpodobně nejdramatičtějším náboženským konfliktem. Na počátku více jak třicet let táhnoucí se série bojů byla aféra, známá jako masakr ve Wassy (Vassy). Zde se 1. března 1562 konala ve stodole mše místních hugenotů – ti měli podle ediktu ze Saint-Germain z ledna téhož roku právo konat své bohoslužby ve městech v soukromých budovách a mimo město prakticky kdekoliv. V téže době tudy cestoval přesvědčený katolík François, vévoda de Guise. Někteří muži z jeho doprovodu se pokusili proniknout na hugenotskou bohoslužbu, byli však vykázáni. Následovala slovní potyčka a začaly létat kameny, přičemž jeden z nich zasáhl vévodu. Ten v afektu rozkázal svému ozbrojenému doprovodu zaútočit na modlitebnu, plnou neozbrojených hugenotů. Výsledkem bylo více jak padesát mrtvých a přinejmenším stovka zraněných návštěvníků bohoslužby. Zpráva o této události se následně rozšířila po celé Francii a stala se pomyslnou rozbuškou válečného konfliktu mezi francouzskými protestanty a katolíky.

Prezentované figurky představují ozbrojence z období třetí čtvrtiny 16. století, tedy z doby, kdy francouzské náboženské války začínaly. Pěší praporečník je oděn do zeleného kabátce-doubletu s bíle podloženými prostřihy a do oranžovohnědých punčoch a krátkých nabíraných kalhot, tzv. poctivic, s černými prostřihy. Jeho ochrannou zbroj tvoří přilba typu morion s červenožlutým chocholem a kyrys s předním i zadním plechem, doplněný vepředu plátovými šosy. Jako poboční zbraň mu slouží jednoruční meč v černé pochvě. Pěšákem držený prapor nese v černém poli bílý liliovitý kříž a u hrotu je doplněn červenožlutými stuhami. Ač je praporečník pěšákem, je poněkud nezvykle vybaven vysokými hnědými botami.  Jezdec je oděn do tzv. tříčtvrteční zbroje s otevřenou útočnou přilbou (sturmhaube, též burgonet), ozbrojen mečem a pistolemi u sedla a vybaven velitelskou holí v pravé ruce. Přilbu zdobí červenozelený chochol. Důstojnickou či velitelskou hodnost zdůrazňuje dále přes rameno nesená světle zelená šerpa. Řemení postroje je kolorováno tmavozeleně, stejně jako sedlová deka. Kůň, vyvedený jako hnědák s klasicky černou hřívou a ohonem, stojí na hnědooranžovém podstavci, zatímco podstavec praporečníka je béžový. Pleťový odstín zde byl použit na obličeje a v případě pěšáka také na ruce. Kovové součásti výstroje a výzbroje obou figurek jsou kolorovány šedostříbrnou barvou.

Soubor figurek byl do sbírky Vojenského historického ústavu získáván průběžnými nákupy v období 60. let minulého století.

 

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…