Průvod s ostatky Neznámého vojína, 5. výročí bitvy u Zborova

Průvod s ostatky Neznámého vojína, 5. výročí bitvy u Zborova

Snímek zachycuje průvod s ostatky Neznámého vojína – rakev přikrytá československou vlajkou je vezena na lafetě děla taženého druhým spřežením. Byl pořízen roku 1922 při oslavách 5. výročí bitvy u Zborova. 

 

Nově vzniklé Československo budovalo nejen armádu, ale i vlastní vojenské tradice. Připomínky četných úspěchů staré rakouské armády nepřipadaly v úvahu, na službu českých a slovenských vojáků v rakousko-uherské armádě za první světové války by nový stát nejraději nechal zapomenout. Daly se však rozvíjet bohaté legionářské tradice. Bitva u Zborova, jež se odehrála 2. července 1917 ve východní Haliči, představovala jeden z největších bojových výkonů čs. legií a měla i značný politický význam. Mohlo se zdát, že svobodymilovní Češi u Zborova pokračovali tam, kde jejich předkové na Bílé Hoře přestali. Bitva u Zborova si tedy právem zasloužila čestné místo při vytváření nových tradicí, dá-li se tento obrat použít. A skutečnost, že rakousko-uherská postavení u Zborova bránily kromě uherských pluků také 35. pěší pluk z Plzně a 75. pěší pluk z Jindřichova Hradce, na tom nemohla nic změnit.

Za první republiky měly zborovské oslavy velice oficiální charakter – pořádaly se přehlídky vojska, slavnostní průvody, školní mládež byla poučována o významu zborovské bitvy pro mladý stát. Oslavy půlkulatých a kulatých výročí byly obzvlášť velkolepé, při oslavách 5. výročí roku 1922 došlo k uložení ostatků Neznámého vojína ze zborovského bojiště na Staroměstské radnici. Roku 1928 prohlásil ministr národní obrany František Udržal výročí bitvy u Zborova za svátek československé armády. Nacističtí okupanti se rozhodli se zborovskou tradicí skoncovat, ničili a tavili pomníky a nezastavili se ani před ostatky Neznámého vojína. Obnovené Československo se po druhé světové válce snažilo na zborovskou tradici v plné míře navázat, avšak sovětské úřady nepovolily vyzdvižení nových ostatků neznámého vojína ze zborovského bojiště. Komunistům vyhovovala připomínka bitvy u Bachmače jakožto společného bojového vystoupení Čechoslováků a Sovětů proti Němcům. Památku Zborova pak měla zastínit především bitva na Dukle, odkud pocházely i nové ostatky Neznámého vojína. Ani nacistům, ani komunistům se však nepodařilo potlačit myšlenku boje za svobodu, a podařit se jim to ani nemohlo.

Aktuálně



Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

01. 08. 2025
Od roku 2016 vysílá Česká televize a Český rozhlas příběhy projektu Vojenského…
Přijeďte do Lešan na Tankový den – 30. 8. 2025

Přijeďte do Lešan na Tankový den – 30. 8. 2025

28. 07. 2025
Vojenské technické muzeum Lešany ožije poslední srpnovou sobotu 30. 8. 2025 tradičním…
Systém vojenského školství v posledním dvacetiletí ČSLA

Systém vojenského školství v posledním dvacetiletí ČSLA

26. 07. 2025
Počínaje školním rokem 1972/73 byla v Československé lidové armádě zavedena nová školská soustava.…
Výročí 130 let od narození generála Františka Moravce, zveřejňujeme dosud neznámé snímky z jeho působení v Německu

Výročí 130 let od narození generála Františka Moravce, zveřejňujeme dosud neznámé snímky z jeho působení v Německu

23. 07. 2025
Připomínáme si 130 let od narození brigádního generála Františka Moravce, muže, který…
Branná povinnost v Československu (1918‒1939) jako téma souladu i střetávání zájmů obrany státu a politických hledisek

Branná povinnost v Československu (1918‒1939) jako téma souladu i střetávání zájmů obrany státu a politických hledisek

21. 07. 2025
Na jaře letošního roku uplynulo 105 let od uzákonění branné soustavy Československé…