Čs. pokusný kulomet Jelen I

Čs. pokusný kulomet Jelen I

Začátky československé konstrukční školy na poli automatických zbraní lemovalo několik pokusných konstrukcí, přičemž prvenství nepochybně patří Rudolfu Jelenovi (27. 1. 1876 – 10. 3. 1938). Pozornost ambiciózního konstruktéra nepřitahovaly pouze automatické zbraně, svoji stopu zanechal také vylepšováním opakovacích pušek, jež tehdy vojenská správa zkoušela. Tehdejšího nadporučíka v záloze přivedl z podnětu organizačního oddělení hlavního štábu MNO major Josef Ottomanský v říjnu 1920 do pražské Zbrojovky Praga ve Vršovicích. Za důvodem Jelenova doporučení do tehdy perspektivní továrny stála snaha francouzského továrníka Regise Darneho ze St. Etienne prosadit výrobu svých kulometů ve vršovické zbrojovce. MNO mělo přirozeně zájem na rozvoji domácích konstrukcí, proto přesvědčilo vedení závodu k realizaci návrhů Rudolfa Jelena.

První vzorek kulometu Jelen, vyrobený ve Zbrojovce Praga, měl vzduchem chlazenou hlaveň a fungoval na principu uzamčeného závěru s krátkým zpětným pohybem hlavně. Hlaveň byla uložena v ocelovém 588 mm dlouhém plášti s vnějším průměrem 66,5 mm a vroubeným povrchem v celé délce. K pevnému spojení hlavně se závěrem sloužilo šest uzamykacích ozubů v přední části závorníku, avšak na rozdíl od jiných konstrukcí odemčení a uzamčení závěru zajišťovala otočná hlaveň. Pásové zásobování zajišťovala otočná podávací cívka s pěti rameny, jejíž činnost byla spojena s axiálním pohybem závorníku. Bicí mechanismus tvořil přímoběžný úderník odpružený vratnou pružinou závěru a zbraň měla střílet z uzamčeného závěru.

Intenzivní práce na konstrukci zbraně ovšem úspěchy nekorunovaly, jak později vzpomínal tehdejší dílovedoucí Zbrojovky Praga Václav Holek, tvůrce proslulého lehkého kulometu ZB 26 a řady dalších zbraní. V průběhu zkoušek docházelo k předčasným iniciacím zápalek nábojů a spolehlivé funkce zbraně se nepodařilo dosáhnout. Při pokusných střelbách došlo dokonce ke zranění Rudolfa Jelena. Ani to však agilního konstruktéra zbraně neodradilo, a prosadil přes Holkovy protesty u vedení továrny vypracování dalšího modelu, jehož kariéra ale rovněž nebyla oslnivá.

Dnes již nezjistíme, na základě jaké smlouvy s továrnou zůstaly vzorky vyrobené ve Zbrojovce Praga Jelenovým majetkem, avšak nesporná je skutečnost, že obě zbraně nabídl v polovině roku 1929 tehdejšímu Vojenskému muzeu, „aby alespoň z části byla mně nahražena způsobená škoda hmotná, neb od továrny jsem po vyčerpání mých vědomostí ničeho neobdržel, poněvadž za mými zády byl vyroben kulomet č. 3.“ Není příliš jasné, co konstruktér od zbrojovky očekával, když zbraně jeho systému se v konečném důsledku ukázaly jako neperspektivní. Nespornou skutečností ovšem zůstává fakt, že Jelenův kulomet, byť funkčně problematický, lze považovat za historicky první automatickou zbraň, zkonstruovanou na území Československa.

První pokusný kulomet Jelen získalo tehdejší Vojenské muzeum nákupem od konstruktéra Rudolfa Jelena v září 1929.

Ráž: 7,92 mm Mauser

Celková délka: 855 mm

Délka hlavně: 668 mm

Hmotnost zbraně: 8310 g

Aktuálně



V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

06. 02. 2026
Historik Vojenského historického ústava Praha Jiří Plachý napsal novou knihu s titulem „Výsadkáři…
Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

05. 02. 2026
Expozice Leteckého muzea Kbely jsou sice pro veřejnost uzavřeny, v muzeu i…
Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany

Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany

02. 02. 2026
Ministr obrany Jaromír Zůna dnes v doprovodu ředitele Vojenského historického ústavu Praha…
Astronaut NASA se v Armádním muzeu Žižkov podíval na dar jeho předchůdců – vzorky horniny z Měsíce

Astronaut NASA se v Armádním muzeu Žižkov podíval na dar jeho předchůdců – vzorky horniny z Měsíce

02. 02. 2026
Americký astronaut Stephen G. Bowen, který strávil 227 dní na oběžné dráze…
Balkánský expres – rakousko-uherské tažení proti Černé Hoře a Albánii v roce 1916 

Balkánský expres – rakousko-uherské tažení proti Černé Hoře a Albánii v roce 1916 

02. 02. 2026
Před sto deseti lety, v prvních týdnech roku 1916, Rakousko-Uhersko na vlastní pěst zaútočilo na Černou Horu a…