Rakousko-uherský 30,5 cm moždíř vyrobený Škodovými závody

Rakousko-uherský 30,5 cm moždíř vyrobený Škodovými závody

Dvojice snímků, zachycujících rakousko-uherský 30,5 cm moždíř vyrobený Škodovými závody, byla pořízena v období první světové války na italské frontě. Na prvním snímku je zvěčněna přeprava rozloženého moždíře v rozbahněném terénu pomocí dělostřeleckého tahače Austro-Daimler M.12. Druhá fotografie zachycuje moždíř připravený k nabíjení.

 

Na počátku dvacátého století disponovala c. a k. armáda 24 cm moždíři M 98, avšak po rusko-japonské válce seznala, že k ničení nepřátelských pevností potřebuje ještě výkonnější zbraně. Škodovy závody v Plzni tak pod vedením Oskara a Richarda Dirnmoseroých vyvinuly 30,5 cm moždíř M.11 a roku 1912 bylo objednáno 24 kusů této vynikající zbraně. Moždíř byl schopen vystřelit protipancéřový granát o váze 384 kg na vzdálenost až 9,6 km nebo tříštivý granát o váze 287 kg na vzdálenost až 11,3 km. Rychlost střelby je udávána v rozmezí 10–15 ran za hodinu. Vynikající koncepci umocňoval fakt, že se od začátku počítalo s tím, že k transportu moždíře budou využity nejmodernější prostředky automobilové techniky. Moždíř byl přepravován rozložený na tři části pomocí dělostřeleckého tahače Austro-Daimler M.12, jehož autorem byl Ferdinand Porsche; celková hmotnost při přepravě činila zhruba 32 t. Připravit palebné postavení, sestavit rozložený moždíř a připravit jej k palbě trvalo v závislosti na typu terénu 6 i více hodin.

Po vypuknutí války se rakousko-uherské moždíře osvědčily nejen ve službách vlastní armády; Němci si vyžádali jejich zapůjčení a použili je v Belgii a ve Francii. Dalšími úpravami 30,5 cm moždíře vznikla verze M.11/16 a konečně M.16. 30,5 cm moždíř M.16 byl schopen vystřelit až dvacetkrát za hodinu, jeho maximální dostřel činil 12,3 km. Přepravu zajišťoval nový dělostřelecký tahač Austro-Daimler M.17, opět Porscheho konstrukce. Celý vlak měl při přepravě hmotnost 34,9 t, hmotnost moždíře M.16 v palebném postavení činila 23,1 t.

Po první světové válce byly moždíře převzaty do armád nástupnických států rakousko-uherské monarchie. Československá armáda je převzala pod označením 30,5 moždíř vz. 16. Pro přepravu byly využívány původní tahače Daimler vz. 17, později nové typy Škoda Z a Tatra T-25 („vz. 29“). První republika je využívala až do samotného svého konce; roku 1938 byly ve výzbroji 303. a 305. dělostřeleckého pluku. V únoru 1939 bylo všech 17 těchto moždířů s příslušenstvím, stejně jako velké množství dalšího dělostřeleckého materiálu, prodáno nacistickému Německu, které však za ně nezaplatilo.

 

Aktuálně



Na Army Film Festivalu (22. – 24. 9.) můžete vidět také filmy ze sbírky VHÚ Praha

Na Army Film Festivalu (22. – 24. 9.) můžete vidět také filmy ze sbírky VHÚ Praha

18. 09. 2025
První ročník Army Film Festivalu se bude konat v kině Atlas a také…
Seminář: 1915 – válkou vyděšeni 

Seminář: 1915 – válkou vyděšeni 

17. 09. 2025
Válka, která vypukla v létě 1914 a měla „skončit do švestek“, nejenže „do…
Pátrání po 450 rakousko-uherských vojácích z první světové války pohřbených v kryptě římského kostela Santa Maria dell´Anima

Pátrání po 450 rakousko-uherských vojácích z první světové války pohřbených v kryptě římského kostela Santa Maria dell´Anima

17. 09. 2025
Přednáška o pozoruhodném mezinárodním projektu věnovaném pátrání po původu a válečných osudech…
Lhaní účinnější než výstřely

Lhaní účinnější než výstřely

15. 09. 2025
V současné době sociálních sítí a mediální moci televizních stanic je při mezinárodních…
Ministryně obrany na Vítkově vyznamenala in memoriam "takřka zapomenuté" československé hrdiny

Ministryně obrany na Vítkově vyznamenala in memoriam "takřka zapomenuté" československé hrdiny

12. 09. 2025
Ministryně obrany Jana Černochová dnes v památníku v Praze na Vítkově vyznamenala…