Cvičný proudový letoun L-39 Albatros

Cvičný proudový letoun L-39 Albatros

Fotogalerie

Československý cvičný proudový letoun L-39 Albatros při přistání na dálnici
L-39ZA v letu, 90. léta
Dvojice snímků dokumentuje úspěšný československý cvičný proudový letoun L-39 Albatros. Na snímku ze sedmdesátých let je zachyceno přistání tohoto stroje na dálnici. Druhý snímek z let devadesátých zachycuje cvičný let verze L-39ZA.

 

L-39 představuje nejrozšířenější cvičný proudový letoun na světě. Navazuje na typ L-29; rámcová představa o náhradě „Delfínu“ krystalizovala od roku 1963, předběžné požadavky na nový typ byly vydány následujícího roku. Tým pod vedením Ing. Jana Vlčka a Ing. Karla Dlouhého spolupracoval s odborníky z moskevského institutu CAGI a bylo rozhodnuto, že stroj ponese sovětský motor AI-25. Prototyp poprvé vzlétl 4. listopadu 1968 a sériová výroba byla firmou Aero zahájena roku 1971. L-39 Albatros může letět v závislosti na verzi maximální rychlostí 630 až 750 km/h; jeho dostup je až 11 500 m. Letoun může využívat i nezpevněné plochy. Z logiky věci se jedná o letoun dvoumístný. L-39 však neslouží pouze k výcviku pilotáže, ale i bojové činnosti. Verze L-39ZA se zesíleným křídlem může nést čtyři závěsníky o nosnosti 500 kg (vnitřní) a 250 kg (vnější) a navíc nese dvouhlavňový rychlopalný kanón ráže 23 mm.

Do současnosti bylo vyrobeno takřka 3000 strojů L-39 Albatros v mnoha verzích. Tyto letouny se uplatnily v letectvu celé řady zemí, nejenom ve státech sovětského bloku, ale i například na Blízkém východě, v Etiopii nebo Nigérii. Vzhledem ke svému rozšíření se letouny L-39 ocitl i ve výzbroji leteckých sil mezinárodně neuznaných státních útvarů, například Čečenska. Stovky letadel se dostaly do rukou soukromým zájemcům, slouží například k letecké akrobacii, ale letoun L-39 i v současnosti využívají k výcviku letectva mnoha zemí. Vývoj tohoto letounu koneckonců zdaleka nebyl ukončen – nejnověji byla představena verze L-39NG („new generation“), jež poprvé vzlétla 14. září 2015.

 

Aktuálně


Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…