Československý vysílač RV3 rádiové stanice vz. 29

Československý vysílač RV3 rádiové stanice vz. 29

Fotogalerie

Československý vysílač RV3 rádiové stanice vz. 29
Československý vysílač RV3 rádiové stanice vz. 29 (dobová fotografie)
Československý vysílač RV3 rádiové stanice vz. 29 (schéma zapojení)
terénní radiovůz Praga RVR
Československý vysílač RV3 rádiové stanice vz. 29
Československý vysílač RV3 rádiové stanice vz. 29 (dobová fotografie)
Československý vysílač RV3 rádiové stanice vz. 29 (schéma zapojení)
terénní radiovůz Praga RVR
V říjnu 1926 se uskutečnilo přestěhování Vojenských telegrafních dílen do nových budov ve Kbelích. Díky tomu se mohla výroba konečně rozjet naplno. Základ Vojenských telegrafních dílen tvořilo laboratorní oddělení, které studovalo a navrhovalo nové vzory přístrojů nebo zlepšení dosud užívaných přístrojů a provádělo veškerá měření spojená se studiem problémů spojovací služby. Dílny samotné měly svoji dílenskou a konstrukční kancelář a dále dílnu telegrafní, telefonní, radiotelegrafní, zámečnickou a kovářskou, stejně jako dílnu na slévání kovů, truhlárnu a strojovnu.
Posledním typem vyvinutým v dvacátých letech se stala radiotelegrafní stanice vz. 29. Sestávala z přijímače RP16 a vysílače RV3. Vysílač měl tři podrozsahy I. 280 – 540 m, II. 500 – 800 m, III. 700 – 1250 m. Osazen byl elektronkami LV3. Existovala pozemní, automobilní i letecké verze.
Stanice, vyráběná ve třech výrobních sériích, tvořila mimo jiné i výbavu Ústředen stálých radiotelegrafních stanic v Praze, Bratislavě a Košicích. V době zářijové mobilizace roku 1938 představoval jediný terénní radiovůz ve výzbroji naší armády typ Praga RVR vybavený právě rádiovými stanicemi vz. 29.

Vysílač RV3 ze sbírek Vojenského historického ústavu Praha je pátým kusem výrobní série I. Jako takový zůstal v laboratorním oddělení Vojenských telegrafních dílen a byl používán na prototypové úpravy následujících sérií. Do sbírek VHÚ byl získán v roce 1991 převodem z Národního technického muzea.

Aktuálně


Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…