Čechoslováci a Poláci na společné hranici
Snímek pořízený roku 1946 zachycuje československé a polské vojáky a civilisty na společné hranici.
Vztahy mezi meziválečnou ČSR a Polskem byly kaleny polskými nároky na česká a slovenská území, jež vyvrcholily polským podílem na záboru čs. pohraničí po Mnichovu. Úvahy exilových představitelů obou zemí za druhé světové války o vytvoření čs.-polské konfederace nepřinesly žádné výsledky.
Roku 1945 se společná hranice prodloužila na německý úkor a objevily se nové spory – o Kladsko, Hlubčicko a Ratibořsko. Eskalaci napětí však bránil vliv Sovětského svazu a ve výsledku Československo nezískalo z tradičních českých území ve Slezsku nic; naopak mnohatisícová česká menšina v Kladsku zanikla.
V září 1947 se právě ve slezské Szklarske Porębě odehrála událost, která ovlivnila další osud Československa: ustavující konference Informačního byra („Kominforma“; nástupce Kominterny, rozpuštěné roku 1943). Na ní se KSČ stala terčem ostré kritiky a Gottwald se zavázal urychlit převzetí moci v ČSR. Po pevném zapojení obou zemí do sovětského bloku byly všechny spory mezi Polskem a Československem utlumeny.
Konečně 13. června 1958 byla uzavřena smlouva, jež měla ukončit hraniční spory, a dne 17. října 1958 čs. Národní shromáždění přijalo ústavní zákon č. 62/1958 Sb., o konečném vytyčení státních hranic s Polskou lidovou republikou. V pozdějších letech, zatímco docházelo k několika menším korekcím společné hranice a spory mezi komunistickými vládami uhasly, se čs. a polští disidenti na hranicích tajně scházeli, aby svým zemím vydobyli nazpět svobodu.
Aktuálně
Österreichisches Suchblatt – digitální zpřístupnění jednoho pátracího listu z první světové války
My spali pod autem, dnes mají piloti terapeuta a klimatizovaný karavan
Letní škola pro seniory v Armádním muzeu nabízí komentované prohlídky i debaty s historiky
Jak Kennedy a Chruščov jednali ve Vídni
VHÚ Praha letos připravil historicky nejrozsáhlejší expozici Ministerstva obrany ČR a Armády ČR na Mezinárodním veletrhu obranné a bezpečnostní techniky IDET
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
