Rakousko-uherští hodnostáři, 1916

Rakousko-uherští hodnostáři, 1916

Fotogalerie

Rakousko-uherští civilní i vojenští hodnostáři na Václavském náměstí při příležitosti mše za vítězství rakousko-uherských zbraní, rok 1916
Snímek, pořízený roku 1916 na Václavském náměstí u příležitosti mše za vítězství rakousko-uherských zbraní, zachycuje rakousko-uherské hodnostáře.

Na fotografii jsou zvěčněni pražský starosta JUDr. Karel Groš, rytíř Herget (?), president pražského Vrchního soudu Veselý, baron Brenk (?),polní podmaršál Simon rytíř Schwerdtner von Schwertburg (předválečný velitel 5. pěší divize z Olomouce a poté vojenský inspektor u jednotek 8. armádního sboru, pod nějž spadaly pluky s doplňovacími obvody v Praze a v jihozápadní polovině Čech), dále policejní president Křikava, president Zemské správní komise hrabě Vojtěch Schönborn, místodržitel hrabě Coudenhove a posádkový velitel pplk. Heckendorfer.

Politika v českých zemích byla již od roku 1848 otravována národnostním napětím, jež se nepodařilo uspokojivě vyřešit. Neuspěly fundamentální články z roku 1871, pokus o česko-německý kompromis z roku 1890 („punktace“) skončil politickým krachem staročechů, kteří jej za českou stranu vyjednali, a naopak německý odpor k jazykovým nařízením z roku 1897 vedl k pádu předlitavské Badeniho vlády. Na Moravě se roku 1905 podařilo dohodnout a uvést v život moravské zemské vyrovnání, jež otupilo hrany mezi oběma zemskými národy. V Čechách se však nacionalistům nepodařilo nalézt společnou řeč a český zemský sněm byl paralyzován nacionalistickými spory, jež nakonec vedly císaře k vydání Anenských patentů z 26. července 1913. Český zemský sněm byl rozpuštěn, správu Čech převzala Zemská správní komise složená z pěti Čechů a tří Němců pod vedením hraběte Schönborna. Toto provizorium nebylo odstraněno až do vypuknutí první světové války, jež beztak na několik let znamenala konec demokratické politiky.

Aktuálně


Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…