Trup letounu Bohemia B-5

Dne 27. dubna 2019 uplynulo přesně sto let, kdy bylo úspěšně zalétáno první letadlo československé konstrukce, byl jím stroj Aviatického sdružení Bohemia označený B-5. První letadlo postavené v právě vyhlášeném Československu vzniklo v Plzni ve znovu obnoveném předválečném Aviatickém sdružení Bohemia (Viktor Brune, Rudolf Polanecký, Jaroslav Samek) za technického vedení Ing. Oldřicha Hallera, zaměstnance Škodových závodů.

Zálet uskutečnil bývalý rakousko-uherský pilot R. Polanecký dne 27. dubna 1919 na letišti Plzeň-Bory. Konstrukčně šlo o klasický převážně dřevěný plátnem potažený dvouplošník, sestavený podle „systému Blériot“ a poháněný čtyřválcovým motorem Wright-N.A.G. z předválečného aparátu Wright, který skončil havárií. Již v sobotu 17. května ale letoun po vítání prezidenta republiky T. G. Masaryka v Plzni při přistávacím manévru těžce havaroval, při čemž zahynul letecký žák Josef Klíbr a R. Polanecký byl zraněn.

Přestože letoun po havárii vypadal zcela zničený, sdružení Bohemia se hned pustilo do jeho opravy. Letoun byl v podstatě znovu postaven a vzlétl za šest týdnů. Bohemia B-5 přes tuto smutnou událost létala spolehlivě při různých příležitostech v Plzni a okolí a nakonec i v Praze. Dne 10. srpna 1919 definitivně odletěla pilotována R. Polaneckým z Plzně na letiště Praha – Kbely, kde pak zůstala až do konce své motorové letové kariéry.

V srpnu 1922 tragicky havaroval Rudolf Polanecký na leteckém dnu ve Kbelích při startu svého Phönixu D.II. Jeho smrtí se rozpadlo sdružení Bohemia a jeho letadla byla rozprodána. Bohemii B-5 odkoupil továrník J. Wiesner. Ten s ní pak měl vykonat mnoho letů cvičných i vyhlídkových. A to až do roku 1923, kdy stařičký motor Wright-N.A.G. definitivně „dodýchal“.  J. Wiesner snad pod vlivem zpráv o prvních úspěších v plachtění u nás, došel k rozhodnutí přestavět Bohemii B-5 na jednomístný bezmotorový kluzák. Práce se ujal zkušební pilot továrny Aero Rudolf Valenta. Do konce ledna 1924 dokončil úpravu přídě trupu a vyměnil také podvozková kola včetně vzpěr za lyžiny.

První pokusné bezmotorové lety údajně provedl R. Valenta na kbelském letišti v únoru téhož roku, snad po roztáhnutí za automobilem. Údajně měla být B-5 zkoušena i na plachtařských terénech u Chrudimi a na svahu u Podhořan. Tyto pokusy patrně neměly valný úspěch. Těžiště se odejmutím těžkého motoru z přídě posunulo výrazně dozadu a také aerodynamika dvouplošníku nebyla nejvhodnější pro bezmotorové lety. V dalším období o historii B-5 není mnoho zpráv. Bezmotorová Bohemia se v poněkud poničeném stavu dostala někdy ve druhé polovině dvacátých let do vlastnictví Národního technického muzea v Praze, spolu s originálním motorem. Ještě v roce 1949 se časopis Letectví zmiňuje o tom, že letoun bude co nejdříve opraven a vystaven. Nestalo se tak a díly Bohemie B-5 posléze putovaly do sbírky VHÚ.

Byly uloženy v depozitáři pozdějšího Leteckého muzea a několikrát přestěhovány. Z draku letadla se dochoval téměř celý jednomístný trup i s volantovým řízením a částečným překližkovým potahem. Dále zůstala v relativně dobrém stavu zachována všechna čtyři křídla, včetně původních pláten a trubkového kozlíku horních ploch. Všechny tyto díly pak byly na dlouhou dobu uloženy v různých depozitních prostorech Leteckého muzea.

V květnu 2004 bylo z Hlavního depozitáře VHÚ do Kbel převezeno torzo trupu s křídly a byla započata jejich náročná renovace a rekonstrukce. Při ní bylo zjištěno, že původní jednomístný trup nelze bez faktického rozebrání a zničení použít, a proto bylo rozhodnuto o jeho renovaci ve stávajícím stavu spolu se stavbou repliky dvoumístného trupu podle dochovaného vzoru. Celá rekonstrukce byla ukončena slavnostním předvedením letounu v sobotu 26. dubna 2014 v prostorech Leteckého muzea Kbely. Na jaře 2019 pak byl pro Bohemii B-5 vytvořen definitivní důstojný prostor v expozičním hangáru H-88 Leteckého muzea VHÚ, kde bude již nastálo vystavena spolu s restaurovaným jednomístným trupem a dalšími letouny z období let 1918–1924, jako připomínka slavné etapy historie našeho letectví.

Technická data letounu Bohemia B-5 jako kluzáku:

rozpětí 8,00 m

délka 5 m

hmotnost kluzáku 240 kg

nosná plocha 18,5 m²