Konec nacistické okupace
Fotogalerie
Přestože Československo bylo první skutečnou Hitlerovou obětí, v následujících letech leželo hluboko v týlu německých armád. Většiny českého obyvatelstva se tak válečné události po dlouhou dobu dotýkaly spíše prostřednictvím nacistického teroru a nuceného zapojení do služeb německého hospodářství. S blížícím se koncem války se situace vyostřovala – nálety, pochody smrti, stupňující se partyzánská aktivita a německé represálie. České země vzhledem ke své zeměpisné poloze tvořily jednu z posledních bašt nacistického panství a fronta se k nim blížila ze všech stran.
Hranic českých zemí fronta dosáhla nejprve ve Slezsku. Ostravská operace byla zahájena již 10. března 1945, avšak toto město se podařilo sovětským a československým vojákům osvobodit až 30. dubna. Rudé armádě a Rumunům postupujícím proti proudu Dunaje připadl úkol osvobodit jižní Moravu. 7. dubna překročili řeku Moravu u Lanžhota a v následujících týdnech postupovali k Brnu, jež bylo osvobozeno 26. dubna. Mezitím Američané 18. dubna vstoupili u obce Hranice severně od Aše na předmnichovské československé území a v následujících týdnech osvobodili západní a jihozápadní Čechy.
Na mnoha místech Češi povstali proti okupantům – zmiňme jen přerovské povstání z 1. května 1945, jež bylo záhy krvavě potlačeno Němci. Vyvrcholením zápasu českého národa bylo Pražské povstání, zahájené ráno 5. května. Vinou počínající rivality mezi Východem a Západem nebylo americkým vojskům umožněno překročit demarkační linii a ukončit krveprolití v Praze. Největší část Čech tak osvobodila Rudá armáda, jež postupovala z několika směrů a 9. května 1945 dorazila do Prahy. Ani tehdy ještě vraždění neskončilo – poslední obklíčené německé jednotky byly zničeny v prostoru Milína a Slivice až ve dnech 11.–12. května 1945. Šestiletá nacistická hrůzovláda skončila, nastalo účtování a osvobozené Československo se pokusilo o návrat k normálním poměrům.
Aktuálně
15. ledna 1990 začala jednání expertů ČSSR a SSSR o konci pobytu sovětských vojsk v Československu
Přihlaste do konce ledna své příspěvky na květnovou konferenci "Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách"
V kostele sv. Jana Nepomuckého v Praze se dnes konalo poslední rozloučení s generálporučíkem v. v. Miloslavem Masopustem
Kárne výbory v zahraničnej československej armáde počas druhej svetovej vojny
Přijďte i v roce 2026 na naše tradiční akce. Zde je jejich přehled
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
