Legitimace generála Kamila Holého, 1920

Legitimace generála Kamila Holého, 1920

Divizní generál Kamil Holý (28. 9. 1873–26. 1. 1952) pocházel z české vojenské rodiny a svůj osud měl tak předurčen již od útlého věku. Po absolvování klasického německého gymnázia v Praze nastoupil na Technickou vojenskou akademii ve Vídni a od září 1895 sloužil jako velitel čety u c. a k. ženijního pluku č. 3. Po získání prvních vojenských zkušeností následovala slavná vídeňská c. a k. Válečná škola a běžná vojsková praxe důstojníka generálního štábu, kterou v letech 1905–1910 doplnila služba na ministerstvu války, kam se Holý dostal jako ženijní referent.

Po vypuknutí první světové války Holý postupně působil ve štábních funkcích u 2. armády na srbské a ruské frontě, u 32. pěší divize na ruské frontě a konečně u 10. armády na italské frontě, kde se stal v prosinci 1916 zástupcem náčelníka štábu. V červenci 1917 se jako přednosta odboru válečného zásobování vrátil do Vídně.

Po válce optoval pro Československo a v prosinci 1918 byl přijat do čs. branné moci a okamžitě penzionován. Už v květnu následujícího roku byl však povolán do aktivní služby jako pobočník generála Pellého. Od července 1919 pak postupně velel 17. pěší brigádě domácího vojska, 12. pěší divizi a nakonec od ledna do prosince 1920 9. pěší divizi. Do generálské hodnosti byl povýšen v listopadu 1920. V letech 1923–1926 působil jako vojenský přidělenec ve Varšavě a posléze jako ředitel Vojenského archivu. Konec kariéry strávil opět ve funkci velitele divize, když v roce 1928 převzal 6. pěší divize v Brně a současně byl povýšen na divizního generála. Do penze odešel na vlastní žádost v únoru 1930, údajně pro neshody se svými nadřízenými.

Kamil Holý nebyl jen voják, ale už v roce 1913 úspěšně debutoval i ve světě literatury. Pod pseudonymy Clarus Hil a H. Clarus napsal řadu divadelních her v českém i německém jazyce, které reagovali na aktuální společenské problémy. Během svého působení ve funkci ředitele Vojenského archivu se aktivně věnoval i vojenské historii, především první světové válce a husitství.

Jednoduchá legitimace z přehnutého kartonu dokumentuje ranou podobu čs. vojenských legitimací. Vlepená fotografie vznikla v létě 1919, kdy Holý působil jako velitel 17. pěší brigády domácího vojska.

Legitimaci divizního generála Kamila Holého získal VHÚ Praha v roce 1993.

Aktuálně



Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…
Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967

Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967

03. 12. 2025
Dnes si připomínáme 110 let od narození Richarda Tesaříka. Aktivní účastník československého…