Polská signální pistole Perkun wz. 24

Polská signální pistole Perkun wz. 24

Obdobně jako v čs. armádě měly polské ozbrojené síly zavedeny v meziválečném období dva vzory signálních pistolí se stejným konstrukčním základem, avšak odlišnou ráží. Pozemní vojsko a námořnictvo používalo signální pistole wz. 24 v ráži 26,5 mm, pro potřeby letectva byl zaveden wz. 26, zařízený na náboje ráže 35 mm.

Obě pistole vyráběla pouze továrna Towarzystwo Fabryki Motorów (TFM) Perkun ve Varšavě, jež se jinak zabývala především výrobou dieselových motorů pro průmyslové a zemědělské stroje. Konstruktérem obou signálních pistolí, známých také pod továrním označením Perkun, vyraženým na levé straně těla, byl zaměstnanec konstrukčního oddělení TFM ing. Jan Werner.

Zjevnou inspiraci pro konstrukci se zlamovací hlavní nepochybně představovaly německé a rakouské signální pistole, avšak využití příčného uzamykacího klínu s postranním tlačítkem nepatřilo mezi tehdy příliš rozšířené konstrukční prvky. Kombinaci bronzového těla s ocelovou hlavní využívaly rovněž některé známé modely (italská Very, francouzský vzor 1917 a další), avšak svojí robustností se pistole wz. 24 blížila spíše rakouskému a německému modelu Hebel 1894.

Stejně jako zmíněné předlohy měla pistole Perkun wz. 24 jednočinný spoušťový mechanismus s vnějším kohoutem, jazýček spouště vyčníval ve spodní části těla pistole a nechránil jej lučík, takže ji bylo možné ovládat i v silných rukavicích. Kolmá a poměrně úzká rukojeť měla jednoduché dřevěné střenky s horním vybráním pro palec a ukazováček střílející ruky. Spodní část hlavně nesla kromě vzorového označení také vyjádření ráže v hodnotě 26,8, jež neodpovídá obvyklému vyjádření této ráže. Levá strana kohoutu nese značku v podobě písmene Z v kruhu, používané při převzetí zbrojním odborem č. 2 ve Varšavě.

Přesné vyčíslení produkce pistolí Perkun wz. 24 není sice známo, avšak v srpnu 1938 evidovala polská vojenská správa 10 500 kusů a pouze 36 pistolí měly v evidenci záložní oddíly státní policie.

Exemplář získalo muzeum v roce 1962 převodem ze zrušené studijní sbírky Vyššího dělostřeleckého učiliště v Martině

 

Ráž: 26,5 mm

Celková délka: 283 mm

Délka hlavně: 180 mm

Výška: 174 mm

Šířka: 35 mm

Hmotnost: 1274 g

Aktuálně



Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…