Pevnost Přemyšl během 1. světové války
Pohled na jeden z fortů pevnosti Přemyšl během 1. světové války. Přemyšl leží na řece San ve východní Haliči, na dnešním ukrajinsko-polském pomezí. Výstavba pevnosti začala roku 1854 za krymské války a do první světové války se z ní stala nejsilnější rakousko-uherská pevnost na hranicích s Ruskem.
Pevnost Přemyšl byla poprvé obklíčena po polovině září 1914 silami generála Radko Dimitrijeva. Dimitrijev provedl neúspěšný frontální útok, ruské ztráty byly obrovské – udávají se v rozmezí 10 000 –40 000 mužů. Dne 9. října 1914 Přemyšl dočasně vyprostila rakousko-uherská Třetí armáda.
Od 5. listopadu 1914 však Rusové pevnost obléhali znovu, tentokrát pod velením generála Andreje Nikolajeviče Selivanova. V obklíčení se ocitlo asi 18 000 civilistů a 128 000 vojáků s nedostatečnými zásobami, které se nestačily před druhým obléháním doplnit.
Pokusy hlavních rakousko-uherských sil o opětovné vyproštění pevnosti skončily nezdarem, stejně jako výpady obránců. Rusové vyčkávali s útokem, až si hlad a nemoci vyberou mezi obránci svou daň. 13. března 1915 došlo k průlomu na severní části vnější obranné linie. Dne 22. března 1915 posádka pevnosti, bez potravin a po 133 dnech obléhání, kapitulovala, když zničila co nejvíce zbylého válečného materiálu i samotná opevnění. Do zajetí padlo 9 rakousko-uherských generálů, zhruba 2 500 důstojníků a přibližně 110 000 –117 000 vojáků. Dobytou pevnost si přijel prohlédnout i car Mikuláš II.
Po úspěšném rakousko-uherském a německém protiútoku, který byl zahájen počátkem května u Gorlice, došlo k osvobození většiny Haliče, včetně Přemyšlu. Pevnost byla znovu dobyta ve dnech 30. května – 3. června 1915 a v rakousko-uherských rukou zůstala do konce války.
Snímek byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán před rokem 1989.
Aktuálně
My spali pod autem, dnes mají piloti terapeuta a klimatizovaný karavan
Letní škola pro seniory v Armádním muzeu nabízí komentované prohlídky i debaty s historiky
Jak Kennedy a Chruščov jednali ve Vídni
VHÚ Praha letos připravil historicky nejrozsáhlejší expozici Ministerstva obrany ČR a Armády ČR na Mezinárodním veletrhu obranné a bezpečnostní techniky IDET
Vyhlazení obce Lidice dne 10. června 1942
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
