30,5cm moždíř vz. 1911 během 1. světové války

30,5cm moždíř vz. 1911 během 1. světové války

Snímek zachycuje obsluhu 30,5cm moždíře vz. 1911 v palebném postavení během 1. světové války na ruské frontě v okamžiku, kdy se připravují k zasunutí dělostřeleckého granátu do moždíře.

Na poznatky z rusko-japonské války v letech 1904‒1905, kdy Japonci při obléhání pevnosti Port Artur úspěšně použili 28cm moždíře, reagovaly armády celého světa, nevyjímaje armádu Rakouska-Uherska. Rakousko-uherské dělostřelectvo mělo v té době ve výzbroji pouze 24cm moždíř vz. 1898, proto už v roce 1907 začalo vyvíjet nové těžké dělostřelectvo. Nejdříve byla v plánu zbraň o ráži 28 cm, ale nakonec bylo rozhodnuto, že se bude jednat o zbraň ráže 30,5 cm s minimálním dostřelem 8 km, která se také bude snadno dopravovat v rozloženém stavu.

Jediným podnikem na území Rakouska-Uherska, který dokázal tuto zbraň vyvinout a vyrobit, byly Škodovy závody v Plzni. Těm byl také vývoj začátkem roku 1908 zadán a již 1. října 1908 byla hotová konstrukce. Prototyp byl dokončen napřesrok a 22. července 1910 došlo ke zkušebním střelbám na škodovácké střelnici v Bolevci.

Při této zkoušce se objevilo několik problémů, zbraň musela být překonstruována, aby splňovala všechny požadavky. Mimo jiné obdržel moždíř nově dva brzdící válce. Tím dostal podobu, pod kterou ho známe dnes. Druhé zkušební střelby se odehrály v lednu 1911, ve kterých zbraň již obstála. Následně bylo přistoupeno k převozu na vojenskou střelnici u Vídeňského Nového Města, kde došlo k rozsáhlým zkušebním střelbám. Ty dopadly výborně a v lednu 1912 došlo k objednání první série.

Dodávka první série moždířů proběhla v září 1912, čímž zároveň došlo k jeho zavedení do výzbroje dělostřelectva rakousko–uherské armády pod označením 30,5cm Mőrsel M11, tedy 30,5cm moždíř vz. 1911.

Moždíř byl v předvečer 1. světové války ve svých parametrech absolutní špičkou. O kvalitách této zbraně mluví i to, že si německá armáda vyžádala na začátku války pomoc čtyř baterií k dobývání belgických a francouzských pevností. Nasazení moždířů během 1. světové války bylo velice pestré a našli bychom je prakticky na všech frontách v Evropě.

Tato zbraň se dočkala využití v poválečných letech, a to ve výzbroji Itálie (ta je získala jako válečnou kořist), Maďarska, Rumunska, Jugoslávie. Dva kusy se nacházely také v Rakousku, ale to je nesmělo dle mírových dohod používat, a proto sloužily pouze jako muzejní exponáty. V Československu sice nějaké kusy moždíře vz. 11, potažmo vz. 11/16 zůstaly, ale armáda zavedla do výzbroje pouze modernější moždíř vz. 16. Část moždířů byla později nasazena na bojištích druhé světové války.

Fotografie je součástí původní sbírky Památníku odboje.

Aktuálně



V Náměšti odhalili památník věnovaný 311. peruti RAF. Autorem je výtvarník VHÚ Praha

V Náměšti odhalili památník věnovaný 311. peruti RAF. Autorem je výtvarník VHÚ Praha

15. 08. 2025
Posádkové muzeum Sedlec, Vícenice, které se nachází v areálu 22. základny vrtulníkového…
Před 80 lety - 13. srpen 1945 – Poslední doma, 2. část

Před 80 lety - 13. srpen 1945 – Poslední doma, 2. část

13. 08. 2025
Přinášíme vám druhou, závěrečnou část textu historika VHÚ Praha Jiřího Rajlicha, který…
Před 80 lety - 13. srpen 1945 – Poslední doma, 1. část

Před 80 lety - 13. srpen 1945 – Poslední doma, 1. část

12. 08. 2025
Před 80 lety se do vlasti vrátili českoslovenští letci, kteří za 2.…
Podívejte se na předměty z bohatých sbírek VHÚ Praha, které byly popsány pro web

Podívejte se na předměty z bohatých sbírek VHÚ Praha, které byly popsány pro web

11. 08. 2025
Kurátoři podsbírek Vojenského historického ústavu Praha pro webovou stránku dosud popsali více…
V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

08. 08. 2025
Data 6. srpna 1945 a 9. srpna 1945 budou navždy spojena s útoky…