Německý ochranný izolační přístroj HSS Dräger 1916

Německý ochranný izolační přístroj HSS Dräger 1916

Fotogalerie

Německý ochranný izolační přístroj HSS Dräger 1916
Německý ochranný izolační přístroj HSS Dräger 1916 (upevňovací pás)
Německý ochranný izolační přístroj HSS Dräger 1916 (detail ventilu)
Německý ochranný izolační přístroj HSS Dräger 1916
Německý ochranný izolační přístroj HSS Dräger 1916 (upevňovací pás)
Německý ochranný izolační přístroj HSS Dräger 1916 (detail ventilu)
Zachovalo se pouze torzo přístroje složené z ocelové kyslíkové lahve, ventilové komory a látkového pásu, kterým se přístroj upevňoval k tělu.
Ochranné izolační přístroje se používají v prostředí, ve kterém nemůže být využito ochranných masek s filtry z důvodů nízké koncentrace kyslíku v atmosféře. Kyslík k dýchání musí být dodáván přístrojem, jehož součástí je zásobárna kyslíku. Používá se však i tehdy, je-li odstraňování škodlivin ze vzduchu filtrací obtížné nebo nemožné. Tyto přístroje byly poprvé vyvinuty již v polovině 19. století pro práci v dolech a po vypuknutí 1. světové války tak měly armády k dispozici již zavedené konstrukce těchto přístrojů. Ty mohly nahrazovat, aspoň z počátku, ochranné prostředky proti některým útočným plynům a používaly se i v prostředí s vysokou koncentrací kysličníku uhličitého (krytá nevětraná místa, v nichž docházelo ke spalování střelného prachu).
V roce 1916 vyvinula německá firma Dräger v Lübecku Heeres Sauerstoff-Schutzgerät. Přístroj vážil kolem 7,5 kg a nosil se připevněný pásem na boku. Skládal se z kyslíkové lahve (asi 120 l stlačeného kyslíku), ventilové komory s vdechovým a výdechovým ventilem, pohlcovače, dýchacího vaku, vodících hadic (chladící rourky a dýchací hadice) a ústnice nebo masky (používaly se vojenské ochranné masky). Přívod kyslíku do dýchacího vaku se obsluhoval pomocí ventilu a to podle potřeby, což vyžadovalo kvalitní výcvik a znalosti. Dále pokračoval kyslík přes chladící rourku do ventilové komory. Vydechovaný vzduch šel z ventilové komory do pohlcovače, kde docházelo k jeho regeneraci, tedy odstranění kysličníku uhličitého. Vycvičené jednotky mohly s tímto zařízením v podzemí i na povrchu pracovat až jednu hodinu. Pro armádu jich bylo vyrobeno během 1. světové války kolem 16 tisíc.

Aktuálně


Poděkujte válečným veteránům. Vlčí mák České republiky jim můžete věnovat i v digitální podobě

Poděkujte válečným veteránům. Vlčí mák České republiky jim můžete věnovat i v digitální podobě

04. 11. 2025
11. listopadu si již tradičně připomínáme Den válečných veteránů. V tento den si…
Pohled z nebe do pekla

Pohled z nebe do pekla

04. 11. 2025
Fotografie, která v době první československé republiky sloužila k výcviku leteckých pozorovatelů, přináší unikátní…
V Armádním muzeu na Žižkově se po dvaceti letech setkali účastníci humanitární operace NATO „Winter Race“

V Armádním muzeu na Žižkově se po dvaceti letech setkali účastníci humanitární operace NATO „Winter Race“

31. 10. 2025
Před dvaceti lety, 8. října 2005 otřáslo Pákistánem ničivé zemětřesení. Na pomoc…
Ministryně obrany Jana Černochová na slavnostním aktu v atriu Armádního muzea Žižkov udělila čtyři desítky resortních vyznamenání

Ministryně obrany Jana Černochová na slavnostním aktu v atriu Armádního muzea Žižkov udělila čtyři desítky resortních vyznamenání

29. 10. 2025
U příležitosti státního svátku 28. října udělila ministryně obrany Jana Černochová čtyři…
Pietní akt na Vítkově připomněl 107. výročí vzniku Československa

Pietní akt na Vítkově připomněl 107. výročí vzniku Československa

28. 10. 2025
Nejvyšší představitelé státu v čele s prezidentem republiky Petrem Pavlem, armáda i…