Letecké muzeum vstoupilo do 45. sezóny představením letadla i vernisáží výstavy

Letecké muzeum vstoupilo do 45. sezóny představením letadla i vernisáží výstavy

27. 04. 2013

V sobotu 27. dubna se letos poprvé otevřely brány Leteckého muzea Kbely. Při této příležitosti byl veřejnosti poprvé představen letoun Be-50 a diváci si mohli také poprvé projít výstavu věnovanou letecké výrobě v Čechách a na Moravě v letech 1939-1945.

Jen krátce po desáté hodině dopolední se většina diváků sešla na vyhrazené ploše letiště Kbely, kde se nacházel zcela unikátní stroj. Létající replika historického letounu Be-50 Beta-Minor, která postupně vzniká v dílnách Leteckého muzea Kbely. Ačkoli letadlo zatím nevzlétlo, už o sobě dalo vědět jeho „srdce“ – tedy motor. Právě nahození motoru symbolicky odstartovalo již 45. muzejní sezónu ve Kbelích.

Představení letadla i malé slavnosti se účastnil první náměstek ministra obrany České republiky Daniel Koštoval, přítomen i byl generálmajor Bohuslav Dvořák, zástupce náčelníka Generálního štábu, nechyběl pochopitelně ani ředitel Vojenského historického ústavu Praha, plukovník Aleš Knížek. Ten ve svém krátkém proslovu připomněl, že touto akcí navazuje VHÚ na tradici předvádění historických strojů v plném lesku. Symbolicky pak nad hlavami diváků přeletěly hned tři malé letouny startující na letišti Kbely.

Do kokpitu letadla Be-50 posléze usedl Jan Klaban, který na replice již dlouhé roky pracuje a připravuje ji k vzletu. Motor sice nenaskočil hned a vrtuli letadla bylo potřeba roztočit třikrát, ale napočtvrté se povedlo. Elegantní křídla stroje se zachvěla a motor mohl jet na vysoké obrátky.

Letouny Be-50 Beta-Minor původně vyráběla firma Beneš-Mráz z Chocně. Šlo o první letouny této nevelké továrny, první prototyp vznikl v roce 1935, s výrobou se začalo hned o rok později. Na letoun posléze navázaly další typy, např. slavný Be-51, který se účastnil závodu Nad oázami a přeletěl bez mezipřistání z Československa do Egypta. Letadla firmy Beneš-Mráz létala i v poválečné době.

Součástí kbelského otevíracího dne byla i vernisáž výstavy Letecká výroba na území Čech a Moravy v letech 1939-1945. Expozice našla své místo v hangáru č. 40 a kromě početných přístrojů a dalších leteckých artefaktů jí dominuje i velký technický nákres německého letadla Siebel Si 204, které se vyrábělo v dané době ve vysočanském závodě Aero. Výstavu připravil kurátor Leteckého muzea Kbely Jan Sýkora. Podrobnosti najdete ZDE.

V hangáru č. 40 našla své místo také dětská soutěž pod patronací National Geographic, které se účastnily desítky dětí. Spolu s rodiči pak děti také mohly vstoupit do letadla An-26 či vrtulníku Mi-8, jejichž vnitřní prostory byly zpřístupněny.

Letecké muzeum Kbely má nyní otevřeno kromě pondělí každý den, otevírací doba je od 10.00 do 18.00. Hangáry se zavírají v 17.30. Vstup do muzea je zdarma.

 

 

 

 

 

 

Aktuálně



Jak Veteráni budoucích válek otřásli Amerikou

Jak Veteráni budoucích válek otřásli Amerikou

09. 02. 2026
Před 90 lety vzniklo ve Spojených státech pozoruhodné protiválečné hnutí, které pomocí…
V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

06. 02. 2026
Historik Vojenského historického ústava Praha Jiří Plachý napsal novou knihu s titulem „Výsadkáři…
Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

05. 02. 2026
Expozice Leteckého muzea Kbely jsou sice pro veřejnost uzavřeny, v muzeu i…
Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany

Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany

02. 02. 2026
Ministr obrany Jaromír Zůna dnes v doprovodu ředitele Vojenského historického ústavu Praha…
Astronaut NASA se v Armádním muzeu Žižkov podíval na dar jeho předchůdců – vzorky horniny z Měsíce

Astronaut NASA se v Armádním muzeu Žižkov podíval na dar jeho předchůdců – vzorky horniny z Měsíce

02. 02. 2026
Americký astronaut Stephen G. Bowen, který strávil 227 dní na oběžné dráze…