Výstava na Žižkově: v čem jezdili husaři, dragouni a huláni?

Výstava na Žižkově: v čem jezdili husaři, dragouni a huláni?

30. 04. 2013

Malá výstava v přízemí Armádního muzea Žižkov ukazuje, jakou výstroj a stejnokroje používalo rakousko-uherské jezdectvo na sklonku devatenáctého a na začátku dvacátého století.

Ukázku stejnokrojů a výstroje rakousko-uherského jezdectva si nyní mohou prohlédnout návštěvníci Armádního muzea Žižkov. Ve dvou vitrínách v přízemí muzea jsou vystaveny některé součásti oděvu a výbavy, kterou používali příslušníci tří základních jezdeckých složek rakousko-uherské armády: husaři, dragouni a huláni.

Husaři byli původně příslušníci tělesné stráže uherského krále, poté šlo o vojenskou lehkou jízdu. Jednalo se o prestižní jednotky, kam přicházeli synové ze šlechtických rodin. Uniforma vycházela z uherského národního kroje a byla velmi zdobná. Dragouni byli původně příslušníci jízdní pěchoty a používali kromě jiného krátkou mušketu zvanou drago - odtud jejich název. Huláni patřili v prvopočátcích k polské kavalérii, po trojím dělení Polska byli začleněni do rakouské armády. Uniforma vycházela z polské tradice. Na konci 19. století měla rakouská armáda jedenáct hulánských pluků, z toho jeden český.

Při výběru exponátů na výstavu byl přitom kladen důraz právě na to, aby se jednalo o jednotky z českých zemí – i proto jsou zde například vystaveny artefakty náležící zeměbraneckému hulánskému pluku 2 z Vysokého Mýta. Nejstarším z několika desítek exponátů je důstojnická tatarka hulánů z šedesátých let devatenáctého století, nejmladší je dragounská přilba s maskovacím nátěrem z počátku 1. světové války.

„Vzhledem k omezeným výstavním možnostem je výstava pouze výběrová, cílem nebylo ukázat veškeré předměty a varianty ústroje spjaté s jezdectvem v daném o období,“ říká kurátor expozice Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu Praha. „Spíše šlo o to představit a přiblížit vizuální hodnotu rakouských stejnokrojů – a také jezdců, tak často se vyskytujících v lidových písních.“

Výstava obsahuje předměty a oblečení, které se nevystavují příliš často, i proto může být pro každého návštěvníka stálých expozic Armádního muzea příjemným zpestřením. Z hlediska chronologie končí výstava symbolicky - upravenými rakouskými čepicemi, které používala již československá armáda v letech 1918-1919.

Vedle této výstavy a stálých expozice věnovaných především první polovině 20. století nabízí Armádní muzeum Žižkov v současnosti ještě rozsáhlou výstavu Pod křídly Sokola, která je věnovaná 150. výročí existence sportovní organizace Sokol (více ZDE), k vidění je také výstava Sokolovo 1943 - Afghánistán 2013, která připomíná výročí bitvy u Sokolova a zároveň nasazení našich vojáků v zahraničních misích v posledních letech (více ZDE).

Aktuálně



Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…