Aleš Opata

Aleš Opata

02. 04. 2018

Patří k nejzkušenějším vojákům současné armády. Jeho kariéra v mnoha ohledech ukazuje proměnu, kterou ozbrojené síly prošly od 90. let až do dneška. Respekt si vydobyl díky své službě u bojových jednotek a účastí na řadě zahraničních misí.

 

Narodil se 9. září 1964 v Hranicích. Vystudoval Vojenské gymnázium Jana Žižky z Trocnova v Opavě. V letech 1983 až 1987 se věnoval studiu na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově, obor teorie řízení a použití bojových jednotek. V letech 1987 až 1990 působil u 4. tankové divize v Jihlavě a zastával mimo jiné funkci velitele tankového praporu.

Výrazně ho formovalo i působení u 4. brigády rychlého nasazení v Havlíčkově Brodě. V letech 1999 až 2003 byl velitelem 43. výsadkového praporu v Chrudimi, v letech 2004 až 2008 velel 4. brigádě rychlého nasazení v Žatci.

V 90. letech Opata – stejně jako celá tehdejší generace vojáků – získal možnost profesně se rozvíjet v zahraničních operacích. Jinak řečeno: Opata měl štěstí na dobu, která přála vojákům nesedícím jen „u stolu“. Při svém prvním nasazení byl velitelem čety v rámci československého kontingentu v Chorvatsku. V lednu 1993 se tak podílel na záchraně třiapadesáti francouzských vojáků, kteří se ocitli pod minometnou palbou. Dodnes tato akce platí za jeden z největších úspěchů československého praporu během mise UNPROFOR. V bývalé Jugoslávii působil i v dalších misích (IFOR, SFOR, KFOR). Účastnil se i zahraničních operací v Afghánistánu (ISAF), v roce 2007 tak byl velitelem kontingentu AČR – náčelníkem štábu mnohonárodního provinčního rekonstrukčního týmu na území Afghánistánu.

Sám Opata může velmi dobře srovnávat dobu z počátku 90. let, kdy se demokratizoval celý stát i bezpečnostní složky, kdy se rozpadala Varšavská smlouva, s dneškem, kdy je Česká republika součástí EU a NATO. Již první zahraniční operace po roce 1989 ukázaly, že předlistopadová armáda se musí transformovat tak, aby byla schopná na mezinárodním poli spolupracovat s dalšími armádami demokratických států.

Ještě před vstupem do NATO v roce 1991, jak říká sám Opata, čeští vojáci museli ukázat, že se na ně partneři mohou spolehnout. To se podařilo, dnes je Česká republika zemí, která neváhá i v zahraničí bránit demokratické hodnoty. Opata nasazení v zahraničních operacích považuje za důležité i proto, že jde o efektivní způsob, jak v globalizovaném světě eliminovat bezpečnostní rizika a zabraňovat jejich přenosu domů. Opata zkušenosti získával i díky studiu na zahraničích institucích, jakými jsou Vysoká škola velení a štábu námořní pěchoty (Virginia, USA), Královská akademie obranných studií (Londýn, Velká Británie) a NATO Defense College (Řím, Itálie).

Aleš Opata nikdy nezapomněl na své výsadkářské „DNA“, i když v armádě stoupal nahoru. V letech 2010 až 2014 byl zástupcem náčelníka Generálního štábu – ředitelem Společného operačního centra Ministerstva obrany, v letech 2014 až 2017 byl vyslán jako národní vojenský představitel ČR na strategické velitelství NATO SHAPE v belgickém Monsu. Dne 28. října 2017 byl Aleš Opata jmenován do hodnosti generálporučíka. Během své kariéry získal řadu českých i zahraničních vyznamenání (mimo jiné státní vyznamenání Francie – Válečný kříž s bronzovou hvězdou).

V současnosti je Aleš Opata zástupcem náčelníka Generálního štábu – náčelníkem štábu, od 1. května 2018 by měl ve funkci náčelníka Generálního štábu Armády ČR nahradit armádního generála Josefa Bečváře.

Petr Janoušek

 

PROJEKT 300 – 100 LET je jedním z příspěvků Vojenského historického ústavu Praha k letošnímu výročí sta let od vzniku samostatného Československa. Projekt představuje vojenské osobnosti, zbraně a události se vztahem k české historii zahrnující století 1918 – 2018.

 

Aktuálně



Ministryně obrany ocenila v Armádním muzeu Žižkov úspěšné sportovce ASC Dukla

Ministryně obrany ocenila v Armádním muzeu Žižkov úspěšné sportovce ASC Dukla

08. 12. 2022
Dvacet sedm sportovců, trenérů a funkcionářů Armádního sportovního centra Dukla ocenila ve…
Vyšlo nové číslo čtvrtletníku Historie a vojenství, letos poslední

Vyšlo nové číslo čtvrtletníku Historie a vojenství, letos poslední

08. 12. 2022
Čtvrté letošní číslo časopisu Historie a vojenství, které vydává Vojenský historický ústav…
Cesta k poznání. Rozhovor s ředitelem Odboru muzeí VHÚ plukovníkem Michalem Burianem.

Cesta k poznání. Rozhovor s ředitelem Odboru muzeí VHÚ plukovníkem Michalem Burianem.

05. 12. 2022
Ředitel Odboru muzeí plukovník Michal Burian strávil stovky hodin přípravou nových expozic…
Digitalizace rukopisů za rok 2022 byla zdárně dokončena

Digitalizace rukopisů za rok 2022 byla zdárně dokončena

01. 12. 2022
Vojenský historický ústav Praha v roce 2022 digitalizoval dalších 31 rukopisů pocházejících…
V Armádním muzeu Žižkov byly předány ceny soutěží Prahy 2

V Armádním muzeu Žižkov byly předány ceny soutěží Prahy 2

01. 12. 2022
Ve čtvrtek 1. prosince 2022 se v Armádním muzeu Žižkov uskutečnilo setkání…