Alois Liška

Alois Liška

14. 04. 2018

Legionář, dělostřelecký důstojník, velel v době II. světové války Československé samostatné obrněné brigádě ve Velké Británii a ve Francii. Své bohaté zkušenosti po válce nemohl využít. Naopak musel znovu odejít do zahraničí a do vlasti se již nikdy navrátil.

 

Narodil se 20. listopadu 1895 v Záborčí okres Turnov. Roku 1915 maturoval na reálném gymnáziu v Turnově. Téhož roku na podzim byl prezentován jako jednoroční dobrovolník a v roce 1916 odjel na ruskou frontu. Měsíc poté přešel do zajetí, kde se přihlásil do čs. legií. Stal se dělostřelcem, zúčastnil se řady bojů a vrátil se v roce 1920 do vlasti v hodnosti kapitána. Celé období první republiky strávil s krátkými přerušeními ve vojenské službě u dělostřeleckého pluku 51, naposledy jako jeho velitel.

Po nacistické okupaci organizoval krajské velitelství podzemní Obrany národa v Mladé Boleslavi. V únoru 1940 náhodou unikl zatčení gestapa a odešel do zahraničí.  V dubnu 1940 dorazil přes Balkán do Francie a stal se velitelem nově budovaného dělostřeleckého pluku 1. Ve Velké Británii vykonával velitelské funkce u čs. pozemní jednotky až se 21. března 1943 stal velitelem Československé samostatné brigády a 30. července 1943 byl povýšen do hodnosti brigádního generála. V čele Československé samostatné obrněné brigády odjel na konci srpna 1944 do Francie a velel obléhání přístavu Dunkerque. Když přijal kapitulaci tamní německé posádky, vrátil se v čele brigády v květnu 1945 do vlasti. V době války byla jeho rodina odvlečena do koncentračního tábora a válku nepřežil jeho syn a bratr.

V červnu 1945 byl Alois Liška povýšen do hodnosti divizního generála a ustanoven velitelem Vysoké školy válečné a Kurzu pro vyšší velitele v Praze. Měl se tak významně podílet na rozvoji branné moci. Hned v únoru ale patřil mezi generály, jejichž odstranění z armády komunisté požadovali. V červnu 1948 se mu navzdory dohledu 5. oddělení hlavního štábu podařilo odejít znovu do exilu, bohužel bez rodiny, s níž se již nikdy nesetkal. V nepřítomnosti byl degradován na vojína v záloze. Žil v Londýně, pracoval jako organizační ředitel jazykové školy, angažoval se v exilovém hnutí a zapojil jistou měrou i do zpravodajské činnosti proti komunistickému režimu. Byl také činovníkem Sokola, Klubu čs. kolonie v Londýně a čestným předsedou Čs. obce legionářské v exilu. Zemřel v ústraní v Londýně 7. února 1977. Po listopadu byl posmrtně rehabilitován, byla mu vrácena hodnost armádního generála a in memoriam vyznamenán Řádem M. R. Štefánika.

Prokop Tomek

Aktuálně



Digitalizace rukopisů za rok 2022 byla zdárně dokončena

Digitalizace rukopisů za rok 2022 byla zdárně dokončena

01. 12. 2022
Vojenský historický ústav Praha v roce 2022 digitalizoval dalších 31 rukopisů pocházejících…
Dotýkání povoleno! Interaktivní prezentace a zážitkové programy v nových expozicích Armádního muzea Žižkov.

Dotýkání povoleno! Interaktivní prezentace a zážitkové programy v nových expozicích Armádního muzea Žižkov.

28. 11. 2022
Moderní interaktivní podání a zážitkové programy, se kterými se setkáte v nových…
Sokol v první světové válce a krátce po ní

Sokol v první světové válce a krátce po ní

25. 11. 2022
Ve čtvrtek 26. listopadu jsme si připomněli 107 let od chvíle, kdy…
Na konferenci v Krakově o československo-polské vojenské spolupráci v roce 1939 se podílel také VHÚ

Na konferenci v Krakově o československo-polské vojenské spolupráci v roce 1939 se podílel také VHÚ

23. 11. 2022
Dne 11. října 2022 proběhla v polské Vratislavi mezinárodní vědecká konference věnovaná počátkům…
Zástupci českého a slovenského vojenského archivnictví v nové expozici Armádního muzea Žižkov

Zástupci českého a slovenského vojenského archivnictví v nové expozici Armádního muzea Žižkov

18. 11. 2022
Nově otevřenou stálou expozici v nedávno rekonstruovaném objektu Armádního muzea VHÚ na…