Arnošt Valenta - Popraven za Velký útěk

Československá exilová vláda se v průběhu války stala plnoprávným členem spojenecké koalice, nacistické Německo však odmítlo vzít tuto skutečnost na vědomí. Při zajetí tak českým vojákům hrozilo, že s nimi bude zacházeno jako se „zrádci Velkoněmecké říše“. Mohli být postaveni před soud a odsouzeni i k trestu smrti. Nacisté se pokusili tento princip aplikovat ve chvíli, kdy se jim do rukou dostali první čeští letci RAF, sestřelení nad nepřátelským územím. Velká Británie však dala velmi jednoznačně najevo, že za každého zavražděného českého letce budou popraveni dva zajatí příslušníci Luftwaffe. Toho se nacisté zalekli a rozhodli se připravovaný proces odložit na dobu „po vítězném konci války“.

Z více než pěti desítek zajatých čs. letců RAF se konce války nedožil pouze jediný – Arnošt Valenta. Zavražděn byl 31. března 1944, jako účastník Velkého útěku ze zajateckého tábora Stalag Luft III ve slezském Saganu (dnes Żagań v Polsku).

Narodil se 25. října 1912 v obci Svébohov nedaleko Zábřehu na Moravě. Po maturitě na reálném gymnáziu v roce 1932 nastoupil vojenskou prezenční službu, protože rodina si nemohla jeho další studium dovolit. V té době se rozhodl stát se důstojníkem z povolání. Byl přijat na Vojenskou akademii v Hranicích, kterou úspěšně ukončil roku 1936. Březen 1939 jej zastihl v Bratislavě. Spolu s několika dalšími důstojníky v důsledku toho odešel do Polska, kde se dali k dispozici polské zpravodajské službě. Následně se vrátil do protektorátu a až do druhé poloviny srpna 1939 zde plnil zpravodajské úkoly. Těsně před začátkem války se mu podařilo odejít do Krakova, kde vstoupil do čs. vojenské jednotky pod velením pplk. Ludvíka Svobody. Po napadení Polska Sovětským svazem se větší část této jednotky dostala do sovětského zajetí. Z něj byl Valenta propuštěn v březnu 1940 a poté odjel do Francie. Tam byl přijat k letectvu.

Po evakuaci do Velké Británie byl zařazen k 311. čs. bombardovací peruti RAF. Dne 6. února 1941 se Valentova posádka dostala do německého zajetí. Jejich letoun přistál kvůli navigační chybě v okupované Francii. Jeho cesta vedla přes několik zajateckých táborů až do Saganu. Se svou situací se nikdy nesmířil. V táboře se stal jedním z organizátorů takzvaného Velkého útěku, který se připravoval již od roku 1943. V noci z 24. na 25. března 1944 uprchlo tunelem vedoucím za dráty celkem 76 spojeneckých letců včetně tří Čechů – Valenty, Iva Tondra a Bedřicha Dvořáka. Až na tři však byli pochytáni. Adolf Hitler nařídil jako odvetu padesát z nich popravit. Jedním z nich byli i Arnošt Valenta.

Jiří Plachý

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 29. března 2019