Bohumil Pelikán - Pomsta rodině generála

27. 01. 2025

Armádní generál Alois Liška, velitel Československé samostatné obrněné brigády, bojující na západní frontě, zaplatil za svoji účast v zahraničním odboji vysokou cenu. Manželku s dcerou nacisté uvěznili v koncentračním táboře Ravensbrück a syn Jaroslav zahynul na pochodu smrti jen několik dní před koncem války. A Liška sám byl jedním z prvních generálů postižených politickou perzekucí bezprostředně po komunistickém převratu. Počátkem června 1948 byl propuštěn z armády a Státní bezpečnost ho hlídala na každém kroku. Prostřednictvím ilegální organizace Kornélie Procházkové, rodinné přítelkyně a bývalé vězeňkyně koncentračního tábora, se mu však podařilo StB setřást a dostat se za hranice.

Bohumil Pelikán (1908–1993, zcela vpravo) v době nasazení Čs. samostatné obrněné brigády u Dunkerque. Vedle něj velitel brigády a jeho budoucí tchán generál Alois Liška. FOTO: Sbírka Tomáše Jambora

Když se potvrdily zprávy, že je znovu v Londýně, rozhodl se komunistický režim pomstít na jeho blízkých. Počátkem dubna 1949 byl zatčen jeho zeť a spolupracovník z doby války podplukovník generálního štábu Bohumil Pelikán. Narodil se 15. května 1908 v Chvaleticích v okrese Písek. Po maturitě na obchodní akademii v Českých Budějovicích a vojenské prezenční službě se rozhodl pro dráhu důstojníka z povolání a absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích. Patřil k talentovaným důstojníkům – ještě před okupací byl vyslán na Vysokou školu válečnou, vychovávající budoucí velitelskou a štábní elitu armády, a stal se důstojníkem generálního štábu.
Z okupované vlasti odešel v roce 1940 tzv. balkánskou cestou přes libanonský Bejrút do Francie, kde vstoupil do řad čs. zahraniční armády. Po porážce Francie odjel do Velké Británie. Bojů o severofrancouzský přístav Dunkerque se od října 1944 do května 1945 účastnil jako přednosta 4. oddělení štábu Čs. samostatné obrněné brigády. Za svoji činnost obdržel mimo jiné Řád Britského impéria.
Po návratu do vlasti se stal profesorem Vysoké školy válečné. V té době se oženil s Vlastou Liškovou a narodily se jim dvě děti. V říjnu 1948 byl ale sám vyhozen z armády a začal uvažovat o odchodu za hranice, který však již nestačil uskutečnit. Necelé tři měsíce po zatčení, 27. června 1949, stanul před senátem Státního soudu v Praze, který jej za „velezradu“ poslal na 12 let do vězení. Trest si téměř celý odpykal – na svobodu se dostal až v rámci velké amnestie v květnu 1960.
Žil v Ostravě, kde pak až do odchodu do důchodu pracoval jako hutník­‑ocelář ve Vítkovických železárnách. Měl štěstí a dočkal se pádu komunistického režimu v listopadu 1989, po němž byl občansky i profesně rehabilitován. Prezident Václav Havel jej vyznamenal Řádem Milana Rastislava Štefánika a jmenoval ho do hodnosti generálmajora ve výslužbě. Bohumil Pelikán zemřel 17. června 1993 v Ostravě.

Jiří Plachý
Napsáno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 12. června 2020.

Aktuálně



Americké lehké pozorovací a spojovací letouny v Československu na konci druhé světové války

Americké lehké pozorovací a spojovací letouny v Československu na konci druhé světové války

09. 07. 2025
Nasazení letectva za druhé světové války přitahuje pochopitelnou pozornost. Letectvo v tomto konfliktu…
Velvyslanec Ukrajiny Vasyl Zvarych navštívil Vojenský historický ústav Praha. Přivezl prapor 95. brigády vzdušných výsadkových sil Ukrajiny

Velvyslanec Ukrajiny Vasyl Zvarych navštívil Vojenský historický ústav Praha. Přivezl prapor 95. brigády vzdušných výsadkových sil Ukrajiny

04. 07. 2025
Vojenský historický ústav Praha získal do svých sbírek prapor 95. brigády vzdušných…
Poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu se zaměřilo na tvorbu Vojenského filmového a fotografického ústavu z let 1945–1948. V září začne nový cyklus

Poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu se zaměřilo na tvorbu Vojenského filmového a fotografického ústavu z let 1945–1948. V září začne nový cyklus

04. 07. 2025
V kinosále Armádního muzea Žižkov se ve čtvrtek 26. června uzavřel roční…
Rozloučili jsme se s bývalým šéfredaktorem Historie a vojenství Jaroslavem Beránkem

Rozloučili jsme se s bývalým šéfredaktorem Historie a vojenství Jaroslavem Beránkem

03. 07. 2025
V pondělí 23. června jsme se na Ďáblickém hřbitově rozloučili a zavzpomínali na…
Historici VHÚ Praha Jindřich Marek a Tomáš Jakl obdrželi Záslužný kříž ministryně obrany ČR  III. třídy

Historici VHÚ Praha Jindřich Marek a Tomáš Jakl obdrželi Záslužný kříž ministryně obrany ČR  III. třídy

02. 07. 2025
Historici Vojenského historického ústavu Praha PaedDr. Jindřich Marek a Mgr. Tomáš Jakl…