COMMAND OF THE ARMY COUNCIL. The soldier's welfare: notes for officers

Každý správný důstojník by měl dbát o blaho svého mužstva. Pakliže je o vojáky dobře postaráno, lze předpokládat i vyšší morálku jednotky - lepší esprit de corps. Toto jednoduché pravidlo platilo a platí ve všech armádách světa.
Následující publikace je příručka pro britské důstojníky vydaná ministerstvem války v roce 1941. V té době někteří britští vojáci bojovali v severní Africe, jiní byli dislokováni na Dálném východě nebo v jiných koutech světa, ale nemalá část z nich stále pobývala na britských ostrovech. Právě důstojníkům posledně zmíněných vojáků je určena tato příručka. V ní mohl nižší důstojník najít základní informace o tom, kterak nejlépe pečovat o své muže jak po materiální, tak po duševní stránce.
Příručka je rozdělena do čtyř částí. První část řeší obecné záležitosti. Píše se zde, jak co nejlépe zajistit jednotlivým vojákům dovolenou i jak zabezpečit optimální podmínky pro příjem a odesílání dopisů. Máloco totiž pozdvihne vojáka na duchu tak jako možnost dopisování si se svými blízkými. Důstojníkovi, který nezřídka mohl být mladší než většina jeho mužstva, je vysvětleno, jak co nejlépe komunikovat s vojáky při formálních i neformálních příležitostech a jak být otevřený jejich názorům a případným stížnostem. Opomíjet by se nemělo ani sportovní a kulturní vyžití ve volném čase. Jednou z největších hrozeb pro morálku je vždy nuda. Zdůrazňuje se, že vojáci jsou schopni bez reptání snášet nepohodlí, pokud vědí, že je to nutné a nevyhnutelné zlo napomáhající vyhrát válku. Naopak o to víc bývají nespokojení, pokud vědí nebo se domnívají, že za jejich těžkosti může pouze armádní byrokracie či ignorance nadřízených. Druhá část se zabývá systémem platů pro vojáky. Třetí je věnována problémům souvisejících s následky německých náletů. Zodpovídá otázky, jak se voják dozví, co se stalo jeho rodině, popř. jak o ni bude postaráno, pokud byla postižena náletem. Poslední část stručně představuje instituce typu kantýn, biografů či hostelů, které tvořily tzv. Army Welfare Department, tedy speciální armádní oddělení starající se o vojáky. S nimi měl důstojník při plnění výše zmíněných povinností spolupracovat.

citace:
COMMAND OF THE ARMY COUNCIL. The soldier's welfare: notes for officers. [London] : War Office, 1941. 40 s., 114/General/7752, Notified in A.C.I.s. 16th July, 1941.