Za mír a svobodu

Kniha „Za mír a svobodu“ nás zavádí na Pyrenejský poloostrov, kde pod horkým španělským sluncem zuří boj republikánské armády s povstalci generála Franca. Tento konflikt, jehož 75. výročí si letos 18. července připomeneme, představuje největší a nejkrvavější střet, který se na evropském kontinentě odehrál v období mezi dvěma světovými válkami. Neutěšená sociální situace ve Španělsku vedla k radikalizaci politického spektra. Volby v únoru 1936 vyhrála krajní levice a opozice začala chystat převrat. Na povstání velké části většinou pravicové armády odpověděla legitimní vláda formováním dobrovolnických milicí, které záhy posílily i o tzv. interbrigády mezinárodních dobrovolníků organizovaných Kominternou (Třetí, tzv. komunistická internacionála). A právě o boji interbrigadistů, jmenovitě těch, kteří přišli z Československa, vypráví tato na první pohled nevýrazná knížka.
V úvodu nám autoři stručně nastíní situaci před válkou a cesty, kterými se do Španělska dostávali budoucí interbrigadisté. Stranou nezůstanou ani první bojové zkušenosti v řadách milicí. Poté již plynule přecházejí k nosnému jádru práce – bojovému vystoupení malých československých jednotek v sestavě mezinárodních interbrigád. Nezapomíná ani na jednotlivce, kteří z různých důvodů sloužili i u jednotek s převahou jiných národností. V duchu internacionalismu mají na stránkách své čestné místo i soudruzi ze Sudet či Maďarska. Celou publikací pak prostupuje víra ve vítězství a vědomí, že u Madridu se bojuje také za Prahu. Knížka je v těchto ohledech krásným příkladem dobové levicové agitace.
Publikace je silně poznamenána dobou svého vzniku. Tak se občas čtenář spíše než o společném boji proti fašismu přesvědčí o tragické nejednotnosti španělských antifašistických sil. V prvé řadě si kritiku vysloužili zákeřní „zakuklení fašisté z trockistické POUM“ (Partido Obrero de Unificación Marxista – Dělnická strana marxistického sjednocení), bez nichž by jistě byla občanská válka již dávno vítězně dobojována. Samozřejmostí je obratné využití fašistických válečných zločinů, jako bylo například bombardování Guernicy, k účelům propagandy.
Kniha vyšla v Barceloně v roce 1937. Některá jména jsou proto uváděna, snad z bezpečnostních důvodů, jen prvním písmenem. Zajímavý detail představuje částečná absence diakritiky, v celém textu totiž nenajdeme jediný háček. Česká interpunkce zřejmě představovala pro tiskaře ve válčícím Španělsku neřešitelný problém. Kniha přináší rozsáhlou fotografickou přílohu včetně několika map. V exempláři VHÚ se nachází věnování Josefa Prose, jednoho z autorů, v upomínku soudruhu Mlejnkovi vepsané ve Španělsku v březnu roku 1938.

citace:
Za mír a svobodu. Barcelona : Vydali českoslovenští dobrovolníci ve Španělsku, 1937. 164 s.