Byli Češi kolaboranti nebo odbojáři?

Výstava v Národním památníku na Vítkově ukazuje dvě tváře české společnosti za okupace. Vystaveny jsou i předměty spojené s atentátem na Heydricha, ale také uniforma Emanuela Moravce. Předměty pocházejí ze sbírek Vojenského historického ústavu Praha.

Ve výstavních prostorách rozložitého Národního památníku na Vítkově byla zahájena výstava, která se vrací do období druhé světové války a okupace Čech a Moravy nacisty. Expozice nese název Protektorát: odboj a kolaborace. Ukazuje dva přístupy, které volili obyvatelé ve vztahu k okupantům. Na jedné straně spolupráce s novou mocí a s tím spojené výhody, na druhé straně aktivní odpor, za který mnozí zaplatili vlastním životem. Výstavu připravilo Národní muzeum ve spolupráci s Vojenských historickým ústavem Praha a občanským sdružením VALKA.CZ. Autory výstavy jsou historici VHÚ Jan Šach a Ivo Pejčoch.

Návštěvník uvidí v expozici různé obrazové dokumenty, předměty i filmové záznamy, které se týkají významných událostí odboje: vznik četných protinacistických organizací po 15. březnu 1939, atentát na Reinharda Heydricha v roce 1942, květnové povstání v roce 1945 atd. Je tu také vystavena replika vysílačky Libuše, kterou používali členové výsadku Silver A (originál je vystaven rovněž v památníku na Vítkově, ve stále expozici věnované české a československé státnosti). Na druhé straně je představena i „spolupracující“ sféra: jsou zde popsány hlavní kolaborantské organizace, jejich význační představitelé, nechybí ani předměty některých známých osobností této oblasti. Je zde o samopal, který patřil K. H. Frankovi a který byl zajištěn v jeho autě 5. května 1945. Ale také uniforma Emanuela Moravce - v tomto případě se jedná o přesnou repliku, která byla použita pro natáčení historického snímku České televize, ve kterém E. Moravce hraje zpěvák Daniel Landa.

Jeden ze spoluautorů výstavy, Jan Šach z VHÚ, k tématu výstavy říká: „O Češích se traduje, že za války poměrně hojně kolaborovali. Chtěli jsme výstavou tento mýtus nabourat. Je například zřejmé, že počet aktivních domácích odbojářů a zahraničních vojáků, kteří se zapojili do bojů proti Hitlerovi, podstatně převyšuje počet aktivních kolaborantů v Protektorátu.“

Šach tento názor dokládá čísly. Po válce bylo zhruba 10 000 lidí souzeno za nejrůznější typy kolaborace, převažovala však spíše „lehčí“ forma spolupráce s nacisty. Většina souzených byla také osvobozena. Za skutečně vážnou formu kolaborace bylo popraveno 730 osob. Naopak na druhé straně zahynuly tisíce lidí za svoji protinacistickou aktivitu. I proto také výstava většinově představuje spíše aktivity odboje, menší část zabírá část o kolaboraci.

„Hlavním cílem okupantů zpočátku bylo, aby se Češi o politiku a válečné záležitosti vůbec nezajímali, aby byli apolitičtí,“ říká Jan Šach. Nacisté nepožadovali výrazně aktivní spolupráci a část národa tento mlčenlivý postoj také zaujala. Jiná část se ale se situací nesmířila a zapojila se do odboje. „Je potřeba si uvědomit, že bez domácího odboje by nebylo možné provést například atentát na Reinharda Heydricha. Parašutisté měli v lidech doma velkou podporu,“ komentuje Jan Šach. A dodává: „Heydrich byl do Protektorátu také vyslán právě proto, že se tu odbojová činnost rozvíjela z hlediska Němců až příliš mocně. Měl všemu učinit přítrž.“

Výstava Protektorát: odboj a kolaborace je otevřena v Národním památníku na Vítkově od 4. května a potrvá do 5. srpna.