Češi na mořích i pevninách, při cestách do vlasti

Několik rozsáhlých vědeckohistorických materiálů, které popisují osudy českých vojáků v bouřlivé historii 20. století. To je jádro nového čísla čtvrtletníku Historie a vojenství 3/2013, který vydává Vojenský historický ústav Praha a které v těchto dnech vyšlo.

Prvním stěžejním materiálem v novém čísle Historie a vojenství je studie Dalibora Váchy nazvaná „Cesta do vlasti“. Věnuje se putování československých legionářů do nově vzniklého Československa v letech 1919-1920. Autor detailně popisuje, čím vším museli tisíce vojáků projít při plavbě, která vedla přes polovinu zeměkoule. Jak se stravovali, co si oblékali a jaká byla jejich hygiena. Jak trávili volný čas (či jak se nudili), jaké možnosti vycházek měli a jaké nemoci je potkávaly. To vše autor popisuje na téměř dvou desítkách stran.

Druhý důležitý materiál se rovněž váže k oblasti námořní. Text historika Jindřicha Marka z VHÚ nazvaný „Odysea českých námořníků z křižníku Kaiserin Elisabeth 1913-1920“ se vztahuje k neobvyklé a poměrně málo známé kapitole historie rakousko-uherského námořnictva a posléze se týká i již zmíněné cesty našich legionářů po první světové válce.

Češi a Slováci tvořili zhruba čtvrtinu z celkového počtu 427 mužů posádky lodi Kaiserin Elisabeth, která měla své pole působnosti na Dálném východě. Po vypuknut první světové války však byly námořníci přesunuti na pevninu a zde se v roce 1914 účastnili obranných bojů německé základny Tsingtau. V dalších letech pak žili v japonském zajetí či čínské internaci.

Třetím hlavním materiálem je studie Zdeňka Vališe „Účast Čechoslováků při osvobozování Kyjeva v listopadu 1943“. K tomuto materiálu se také váže titulní stránka celého čísla HaV 3/2013, na které najde čtenář známou fotografii tří vojáků, kteří byli vyznamenáni Zlatou hvězdou hrdiny Sovětského svazu: jde o Antonína Sochora, Josefa Buršíka a Richarda Tesaříka.

Druhoválečným bojům se věnuje ve svém textu „Československá Battle of Britain – post scriptum“ také Jiří Rajlich. Poukazuje zde především na zajímavý osud československého letce, příslušníka britské 253. stíhací peruti RAF Václava Cukra (1913-1989).

Ojedinělému projektu za druhé světové války v Protektorátu Čechy a Morava je věnován text Petra Kaňáka a Jana Vajskebra „Výcvikový pluk SS Prag“. Tzv. SS-Ausbildungs-Regiment Prag působil v letech 1942-43 v protektorátu a byl určen výhradně pro nezletilé osoby.

K novější historii se váže studie historika VHÚ Ivo Pejčocha „Ztráty na životech příslušníků Československé lidové armády v důsledku invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a sovětské okupace“. Autor podrobně popisuje tragické osudy sedmi československých vojáků, kteří zemřeli přímo v souvislosti se srpnovými událostmi. Z bezpočtu různě vážných zranění během dvacetiletého působení Sovětů v ČSSR pak vybral pět nejtragičtějších případů. Uvádí také, že v důsledku pobytu sovětských vojsk bylo usmrceno na dvě stě občanů Československa, z nichž největší počet připadal na autonehody způsobené jízdou sovětských vojáků; vojáci jezdili bezohledně, bývali opilí a technický stav vozidel byl špatný.

Z atraktivních materiálů můžeme vybrat i text Tomáše Jakla „Válečný deník improvizovaného obrněného vlaku PRAHA / PRAHA I / MOSKVA“. Jedná se o vlak, který vznikl 5. května na nádraží Praha Vršovice a působil během pražského květnového povstání. Pak byl odvelen na Broumovsko a operoval i za hranicí v Kladsku.

Z kratších materiálů stojí za zmínku připomínka 45 let existence Leteckého muzea Kbely z pera Jana Sýkory, která je doplněna bohatou fotografickou výbavou. Petr Moudrý popisuje restaurování pozůstalosti generála Františka Moravce - jeho šavle, nože, bodáku či zapalovače. Atraktivní je text věnovaný expozici nacionálně-socialistické diktatury v Obersalzbergu, někdejším Hitlerově horském sídle. Další text zase popisuje příběh ponorky U-534 – nejen ten válečný, ale i poválečného osudy stroje, který byl na mořském dně objeven v roce 1986 a o sedm let později byl vyzdvižen. Dodnes stojí jako muzejní kus na britské půdě.

Časopis Historie a vojenství číslo 3/2013 vyšel v těchto dnech a výtisky v ceně 99 korun je možné koupit v běžných prodejních sítích, případně přímo ve Vojenském historickém ústavu Praha – v Armádním muzeu Žižkov. Časopis vydává Vojenský historický ústav Praha a jde již o 62. ročník.

RED