Čs. převozná polní kuchyně vzor 09

Armáda nově vzniklé Československé republiky převzala řadu výzbrojního a výstrojního materiálu z rakousko-uherské armády. Částečně to bylo usnadněno také tím, že tento materiál vyráběly továrny na území naší republiky. To byl případ i první pojízdné polní kuchyně v rakousko-uherské armádě, polní kuchyně vzor 09, kterou vyráběla např. pražská firma Breitenfeld-Daněk.

Prvním státem, který do armády zavedl polní kuchyni a s úspěchem ji použil, bylo Rusko. V rusko-japonské válce z let 1904–1905 se prokázala její užitečnost, což urychlilo její zavedení do armád většiny států světa ještě před 1. světovou válkou.

V rakousko-uherské armádě se převozná polní kuchyně poprvé zkoušela již v roce 1892, zkoušky však byly předčasně ukončeny pro nedostatek financí a nechuť rozšiřovat trény. Další, tentokrát úspěšné zkoušky proběhly až při vojenských cvičeních v letech 1906 až 1909. Do armády byla zavedena převozní polní kuchyně vzor 09 (Armeefahrküche M. 09) a otočná kuchyně (Drehküche).

Kuchyně se od sebe lišily tvarem a uspořádáním kotlů. Skládaly se ze dvou částí. V přední části (kolesna), která se zapřahala za koňské spřežení, bylo uloženo kuchyňské vybavení. Zavěšovalo se zde také maso a jiné jídlo určené k další úpravě. Zadní část tvořil krb na podvozku s dvěma koly. Jeho součástí byly truhlíky pro uložení zařízení ohniště, tři větší kotle a jeden malý, dvě nádoby na vodu, dále pekáč (hliníkový) a pánve (u otočné kuchyně se místo pekáče používal malý kotel). Topeniště byly dvě, větší zadní, které slouží jako hlavní, a menší v přední části krbu. Vyjmutelné kotle byly určeny k přípravě polévky, masa a zeleniny. Malý kotel sloužil k přípravě jídla pro důstojníky nebo pro přípravu různých přísad do jídla či svařeného vína nebo čaje. Často se v něm také připravovalo jídlo pro marodku. Krb měl i malý prostor pro dřevo na podpal. Jinak se mohlo topit jakýmkoliv hořlavým materiálem. K přípravě hlavního jídla pro 250 mužů bylo třeba 10 až 15 kg dřeva.

Po skončení 1. světové války převzala kuchyni i s jejím označením československá armáda. Tato konkrétní polní kuchyně byla používána během Slovenského národního povstání. Poté skončila na dlouhá léta zapadlá v lesích středního Slovenska, přičemž byla silně poškozena. Při jejím restaurování musela být nahrazena původní poškozená pera a brzdy. Zcela nová jsou také kola a nezachovaly se ani původní varné kotle. Po jejím celkovém restaurování byla v roce 2015 zakoupena do sbírky VHÚ Praha.

Zdeněk Polčák