Československá vlajka potřísněná krví, 1968
Dlouholetá snaha SSSR o rozmístění sovětské armády na území Československa se pod záminkou zastavení kontrarevolučního vnitropolitického vývoje naplnila v srpnu 1968. První dny okupace s sebou přinesli i množství lidských obětí. Kromě dopravních nehod docházelo i k situacím, kdy neukáznění a na vzniklou situaci špatně připravení vojáci zahájili palbu do davu.
Fotogalerie
Jednou z jejich prvních obětí se brzy ráno 21. srpna 1968 stal devětadvacetiletý Antonín Jarušek z Čakovic, který byl těžce raněn do hlavy palbou sovětských vojáků před budovou Ústředního výboru KSČ v Praze. Projektil mu způsobil průstřel lebky a poškození pravé části mozku. Sanitka jej převezla do nedaleké Nemocnice na Františku, kde byl delší dobu hospitalizován. Vážné neurologické zranění na něm zanechalo trvalé následky, kterým v roce 1977 podlehl.
Mezi svědky se záhy rozkřiklo, že sovětští vojáci Jaruška zastřelili. Ještě před odvozem do nemocnice někdo strhnul jednu z československých vlajek, které byly v ulicích Prahy původně vyvěšeny u příležitosti oslav Slovenského národního povstání, a otřel s ní z těla zraněného krev. Obtisknutím o ni pak byla krev přenesena i na prezentovanou vlajku, která byla následně nesena v čele průvodu směřujícího k Václavskému náměstí.
Československé vlajky vyvěšené na veřejných prostranstvích v rámci oslav Slovenského národního povstání se stali jedním ze symbolů srpnové okupace Československa a jako takové byly využívány i pro přikrývání násilných obětí. Zakrvácené vlajky pak byly v období normalizace pečlivě ukrývány a využívány při zvláštních příležitostech, jakou byla například přísaha nových členů ilegálně působící skautské organizace.
Petr Bjaček
Aktuálně
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách
Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967
Urychlené vyzbrojování ČSLA v druhé polovině sedmdesátých let
Vyšlo čtvrté letošní číslo Historie a vojenství s hlavní studií o československém důstojníkovi vojenské zpravodajské služby OBZ Adolfu Püchlerovi
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
