Čeští dobrovolníci v Srbské armádě za první světové války

Čeští dobrovolníci v Srbské armádě za první světové války

04. 10. 2016

Jednou z armád Dohody, ve které sloužili českoslovenští dobrovolníci byla armáda Srbského království. Před sto lety, v září 1916, prodělali své nejtěžší boje proti německo-bulharsko-turecké armádě v Dobrudži. Padlo zde deset československých důstojníků, z čs. mužstva nejméně 2 padlí a 39 raněných.

 

Před válkou žilo na území Srbska množství Čechů. Část z těchto krajanů po vypuknutí války vstupovala do srbské armády a dobrovoleckých oddílů. Množství Čechů žilo i přímo v Bělehradě, kde se sdružovali v rámci vlasteneckých spolků Lumír a Havlíček. Oddíl dvaceti českých krajanů z Bělehradu se již v létě 1914 v řadách srbské armády zúčastnil tvrdých bojů s postupující rakousko-uherskou armádou. Když byl Bělehrad před postupující rakousko-uherskou armádou evakuován, uniklo i množství českých krajanů dále do srbského vnitrozemí.

O nábor mezi Čechy v srbských zajateckých táborech se na jaře 1915 pokoušela zdravotnická skupina Českého červeného kříže z Chicaga, složená z amerických Čechů, kteří přijeli do Srbska pomáhat zajistit lékařskou péči v bojích. Skupinu vedl MUDr. Rudiš-Jičínský. V březnu 1915 skupina založila ve Skopje České národní sdružení v Srbsku, jehož cílem byla jak osvěta srbské veřejnosti v otázce Čechů v Habsburské monarchii a armádě, vztahů k Srbsku a také pomoc v organizaci českých vojenských jednotek. Takových intervencí bylo více a nakonec i srbská strana přijala snahu umožnit českým dobrovolníkům bojovat v řadách srbské armády. V létě vstoupilo několik desítek čs. zajatců do srbského 1. dobrovolnického pluku. Další pokusy o vytvoření samostatných čs. jednotek zmařil nepříznivý vývoj situace na srbské frontě na podzim 1915 a po vstupu Bulharska do války na straně Ústředních mocností i zhroucení srbského odporu.

Většina českých dobrovolníků v srbské armádě i dobrovolnických jednotkách prodělala následný těžký ústup srbské armády přes albánské hory až k Jaderskému moři. Spolu se srbskou armádou se ústupu účastnilo i asi 50 000 válečných zajatců, z toho přes 20 000 Čechů ze zajateckých táborů. Během vysilujícího dlouhého pochodu více než 10 000 českých zajatců zemřelo.

Nové možnosti poskytlo od počátku roku 1916 organizování I. srbské dobrovolnické divize v ruské Oděse, do níž se přihlásilo na 600 Čechů, mezi nimi i řada důstojníků. Srbská dobrovolnická divize byla zahraniční jednotka srbské královské armády, tvořená srbskými důstojníky, jihoslovanskými (srbskými, chorvatskými, slovinskými atd.) zajatci a bývalými příslušníky rakousko-uherské armády. Srbsko bylo v té době již po těžkých bojích dobyto a okupováno Rakousko-Uherskem. Jeho vláda, která odešla do exilu, byla dohodovými mocnostmi nadále uznávána. Menšina jeho evakuované armády v počtu asi 100 000 vojáků se reorganizovala na ostrově Korfu. Srbské vedení využilo každé příležitosti, kterou mohlo stav srbského vojska zvětšit.

Vzhledem k tomu, že přijetí do tohoto dobrovolnického sboru nebylo spojeno s tolika obtížemi jako u České družiny v carském Rusku a důstojníci byli přijímáni v původních rakousko-uherských hodnostech, přihlásilo se do něj na 1 000 Čechů a Slováků, toho téměř polovinu tvořili důstojníci.

V létě 1916 se dohodové vlády snažily přesvědčit Rumunsko, aby vstoupilo do války proti Bulharsku, Rakousko-Uhersku a Německu. Dne 27. srpna 1916 Rumunsko skutečně také válku centrálním mocnostem vypovědělo. Srbská dobrovolnická divize byla, spolu s dalšími jednotkami, nasazena jako součást 47. ruského sboru na podporu Rumunů, a bojovala zejména v Dobrudži.

Početní stav srbské divize před odchodem na bojiště dosáhl 15 500 mužů, z toho bylo 426 důstojníků. Z nich téměř čtvrtina – 89 – Čechoslováků. Z důstojníků řadových bylo 78 Čechů a 5 Slováků, ze zdravotních důstojníků bylo 6 Čechů. O počtu československého mužstva bohužel chybějí přesná data. Oproti důstojníkům byl mužstva poměrně nepatrný počet (200-300 osob), hlavně v 1. a 2. pluku protože Češi byli ponecháváni u záložního praporu pro 2. divizi a většinou byli mezitím vyreklamováni do čs. legií v Rusku. Po boji u Kokardže divize divizi posílilo dalších 30 důstojníků, většinou Čechů. Celkem tedy sloužilo v 1. srbské dobrovolnické divizi okolo 115 čs. důstojníků. První boj divize proběhl proti Bulharům 6. 9. 1916 u Dobriče (Pazadžiku).

z Čechoslováků padli:

ppor. Řehák Jaroslav, pohřben u silnice Tatar-Pazardžiku

ppor.Čulík Stanislav, pohřben v Reni

 

Ve dnech 17. 9. – 21. 9. 1916 probíhaly boje u Kokardže

Z Čechoslováků padli:

ppor. Novotný Josef, pohřben v Galaci

ppor.Zeis František, místo pohřbení není známo, asi pohřben na bojišti

ppor. Ždimera Václav, pohřben v Mahmut-Kujus

ppor. Šponar Josef, pohřben v Brajle

ppor.Varta Josef, místo pohřbení není známo, asi pohřben na bojišti

ppor. Müllner Otakar, místo pohřbení není známo, asi pohřben na bojišti

trubač Hájek, padl současně s ppor. Zeiseim

Následkem zde utrpěných zranění zemřeli v oděsské nemocnicí

ppor. Jindrák, pohřben v Oděse

ppor. Roček, pohřben v Oděse

 

Boje v Rumunsku byly neobyčejně tvrdé, za čtrnáct dní, od 6. do 20. září 1916, divize ztratila 40% svého početního stavu a její zbytky musely být staženy do Ruska. Celkem srbská divize ztratila v dobrudžských bojích na mrtvých 42 důstojníků a 718 vojínů, na raněných 203 důstojníků a 6.047 vojínů. Z důstojníků padlo 10 Čechů, z českého mužstva přesné údaje nejsou. Udávají se nejméně 2 mrtví a 39 raněných.

Část českých krajanů přešla na podzim 1916 v Rusku do 1. čs. brigády, ostatní se ještě v roce 1917 se srbskou divizí zúčastnili bojů na soluňské frontě v Řecku, odkud byli na zákrok Čs. národní rady přesunuti do Francie a Itálie.

Tomáš Jakl

 

 

 

Aktuálně



Generál Petr Pavel byl zvolen prezidentem České republiky. Prohlédněte si fotogalerii z akcí VHÚ, kterých se nový prezident v minulosti zúčastnil.

Generál Petr Pavel byl zvolen prezidentem České republiky. Prohlédněte si fotogalerii z akcí VHÚ, kterých se nový prezident v minulosti zúčastnil.

28. 01. 2023
V sobotu 28. ledna 2023 zvítězil Petr Pavel ve volbě prezidenta České…
Restaurování lovecké kulovnice s vnitřním kolečkovým zámkem

Restaurování lovecké kulovnice s vnitřním kolečkovým zámkem

27. 01. 2023
Pro novou expozici Armádního muzea Žižkov Vojenského historického ústavu Praha byla v…
Před třiceti lety: konec společného státu znamenal počátek budování nových armád

Před třiceti lety: konec společného státu znamenal počátek budování nových armád

25. 01. 2023
V roce 1993 vznikly Armáda České republiky a Armáda Slovenskej republiky. Málokdo si…
V Armádním muzeu Žižkov se konal křest knihy reportérky CNN Prima NEWS o válce na Ukrajině

V Armádním muzeu Žižkov se konal křest knihy reportérky CNN Prima NEWS o válce na Ukrajině

23. 01. 2023
Reportérka CNN Prima NEWS Darja Stomatová a kameraman Ján Schürger zažili počátek…
Do třetice předměty s příběhem: pistole Otakara Jaroše, střecha z Hirošimy, měsíční kámen a přilba českého veterána

Do třetice předměty s příběhem: pistole Otakara Jaroše, střecha z Hirošimy, měsíční kámen a přilba českého veterána

23. 01. 2023
V následujícím materiálu naleznete čtyři „předměty s příběhem“, které pocházejí z období…