Cesty Pohraniční stráže od vnitra k vojákům a zase zpátky

Cesty Pohraniční stráže od vnitra k vojákům a zase zpátky

01. 02. 2022

Ostraha státní hranice byla v letech 1945-1989 doménou především ministerstva vnitra. Přesto existovala krátká perioda, kdy tomu tak nebylo. Před 56 lety se stala Pohraniční stráž součástí Ministerstva národní obrany a přesně před padesáti lety se naopak Pohraniční stráž vrátila do resortu ministerstva vnitra.

Dnem 1. ledna 1966 na základě usnesení Předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Československa z 20. října  1965 a rozkazu presidenta republiky Pohraniční a Vnitřní stráž vyčleněny z Ministerstva vnitra a podřízeny Ministerstvu národní obrany (MNO).

V roce 1965 měla Pohraniční stráž (PS) 25 951 příslušníků. Převodem přešlo k MNO 23 900 vojáků a 900 občanských zaměstnanců. Vzhledem k zrušení vojskové ochrany státní hranice s Německou demokratickou republikou a s tím souvisejícím zrušením děčínské 19. brigády přišla Pohraniční stráž o 9 810 příslušníků. Takže roku 1966 činil stav PS celkem již jen 15 636 osob.

 

Proč pod armádu?

Jaké byly vlastně důvody převodu? Změna byla součástí celkových úprav režimu na státní hranici se Spolkovou republikou Německo a Rakouskou republikou. Za hlavní příčinu byly uváděny dlouholeté zbytečné ekonomické ztráty plynoucí z nevyužívání širokého pásu hraničního a zakázaného území. A soustředění ozbrojených sil k užší spolupráci při zajišťování bojové pohotovosti mohlo snad odstranit dlouhodobý problém  splnění úkolů kladených na ČSLA velením Varšavské smlouvy a jak odolat tlaku SSSR na rozmístění sovětských vojsk na československém území.

Mezi zeměmi sousedícími se zeměmi Západu bylo Československo v tomto ohledu výjimkou. V neposlední roli již nebyl, vzhledem  k postupnému uvolňování možnosti vycestování ze země a klesajícím snahám o nelegální překročení hranic, kladen takový důraz na střežení hranic.

Funkcionáři Pohraniční stráže zpětně hodnotili tento krok jako chybný. Ukázalo se, že jednotky PS a ČSLA nejsou kompatibilní, a to v různých ohledech. Například jen 13,7 % vojáků z povolání u PS mělo střední nebo vyšší vzdělání a dokonce 12,6 %  z nich ani nemělo dokončené vzdělání základní. Převod k ČSLA pociťovali vojáci z povolání PS jako ohrožení existenční i prestižní. Pro kariéru v ČSLA mnozí nesplňovali stanovené kvalifikační předpoklady a mohli se tak i právem cítit jako méněcenní.

Již v létě 1966 se jednotky Pohraniční stráže poprvé účastnily spojeneckého cvičení vojsk Varšavské smlouvy. Na jihu Čech během velkého cvičení „Vltava“ PS cvičila součinnost při zajištění státních hranic v počátečním období války a po předpokládaném úspěšném útoku československého frontu na území nepřítele. Jednotky PS postupně dostávaly obrněné transportéry OT-64 SKOT a bezzákluzové kanony vz. 59 ráže 82 mm. Vojenské úkoly měla PS plnit i dříve. Teď na to měla mít lepší výzbroj i odpovídající výcvik.

 

Pražské jaro a okupace

Reformní pražské jaro 1968 přineslo mimo jiné tlak na odstranění přílišné moci z Ministerstva vnitra.  Pokud by byla PS ještě v té době podřízena MV, dostala by se otázka převedení pod MNO na pořad dne. Okupace v srpnu 1968 znamenala změnu. Rozmístěním Střední skupiny sovětských vojsk na území Československa měla být posílena ČSLA pro plnění operačních úkolů československého frontu.

Počátkem sedmdesátých  let se napravovaly různé, ve své podstatě liberalizační a decentralizační kroky „krizových let“. Například právě v době pražského jara bylo rozhodnuto o převedení Sboru nápravné výchovy pod nově vzniklá republiková Ministerstva spravedlnosti. Přes aktivní odpor příslušníků Sboru nápravné výchovy tato změna zůstala v platnosti. A roku 1969 došlo k převodu některých součástí Státní bezpečnosti na republiková ministerstva vnitra. Toto oslabení politické policie bylo napraveno roku 1970, kdy se prakticky všechny rozhodující pravomoci vrátily na federální úroveň.

Vojáci PS se v srpnu 1969 zúčastnili v rámci ČSLA nasazení proti demonstrantům během prvního výročí srpnové okupace. Od 19. do 22. srpna byl v Zadní Kopanině u Prahy dislokovaný účelově sestavený prapor čtyř set příslušníků Pohraniční stráže pro posílení pořádkových jednotek. Byl opakovaně nasazován v centru Prahy pro přehrazování ulic.

 

Zpátky k vnitru

Důvodem pro zvažovaný návrat PS pod Ministerstvo vnitra byly asi nadále i nižší počty zadržených uprchlíků na hranicích. Roli hrál jistě i sovětský vzor, kde byla pohraniční vojska trvale součástí KGB.

Dne 15. prosince 1971 tak schválilo předsednictvo ÚV KSČ usnesení o převedení Pohraniční stráže pod Federální ministerstvo vnitra dnem 1. ledna 1972. Předsednictvo Federálního shromáždění přijalo příslušné zákonné opatření. Přesto ale řada úkolů nadále propojovala obě součásti ozbrojených sil. Pohraniční stráž nadále plnila přidělené úkoly bojové pohotovosti podle Směrnic FMNO pro uvádění ČSLA do bojové pohotovosti.

Prověrek bojové připravenosti se mohli i po 1. lednu 1972 účastnit zmocnění funkcionáři FMNO. K zabezpečení ochrany státních hranic v míru poskytovalo FMNO pomoc podle Směrnic pro součinnost pohraničních svazků (útvarů) ČSLA s vojsky PS při poskytování podpory v době míru. PS plnila nadále úkoly pomocných hlásek Protivzdušné obrany státu (PVOS), vyčleňovala síly a prostředky do pohotovostního systému PVOS podle Směrnic pro součinnost vojsk 7. armády PVOS a PS z roku 1967 a nařízení náčelníka Generálního štábu ČSLA ke zvýšení účinnosti pohotovostního systému PVOS. PS se podílela i na ochraně objektů FMNO v pásmu svého střežení.

PS plnila i úkoly v oblasti vševojskového průzkumu ve spolupráci ze Zpravodajskou správou Generálního štábu ČSLA. FMNO zásobovala PS i po roce 1972 mapami, topografickými předpisy, vojenskými předpisy a pomůckami vydávanými FMNO,  dalším potřebným materiálem a umožňovala i využívání výcvikových zařízení ČSLA. Za branné pohotovosti státu  se vyhlášením bojového poplachu podřizovala PS ministru národní obrany a plnila určené úkoly.

Prokop Tomek

Aktuálně



Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

29. 03. 2024
U příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO se studenti středních…
Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…