Výstava Československý zbrojní průmysl z produkce VHÚ se představuje v litevském Kaunasu

I v době, která nepřeje jakýmkoliv mezinárodním kontaktům a kdy se hranice po letech opět uzavírají, pokračuje spolupráce se zahraničními vojenskými muzejními institucemi. Díky aktivitě úřadu Vojenského a leteckého přidělence České republiky v Litvě se podařilo i přes všechny nepříznivé okolnosti zahájit ve Vojenském muzeu Vytautase Velkého v Kaunasu výstavu nazvanou Československý zbrojní průmysl. Výstava připomíná nejen nejslavnější éru československé zbrojní výroby, ale i historii vzájemných vztahů mezi Litvou a bývalým Československem.

Výstava ve vojenském muzeu v Kaunasu, která probíhá do konce listopadu 2020, není prvním společným projektem Vojenského historického ústavu Praha a litevské strany. V roce 2017 se ve Vojenském muzeu Vytautase Velkého uskutečnila výstava Atentát na Reinharda Heydricha – smrt architekta holokaustu.

Novodobé dějiny Československa a Litvy se ubíraly podobnými cestami - ve 20. a 30. letech minulého století Československo přispělo i k vyzbrojování litevské armády. A byla to právě Litva, která jako první na světě (dokonce dříve než samotné Československo) zavedla do své výzbroje fenomenální lehký kulomet ZB-26, jehož nástupce se proslavil především v letech 2. světové války na všech bojištích pod názvem BREN.

Průmyslově vyspělé Československo vynikalo v průběhu celé své existence produkcí kvalitních zbraní, jimiž bylo schopné nejen vyzbrojit svou armádu, ale vyvážet je i do řady zemí po celém světě. Na tuto tradici navazuje i současný český obranný průmysl, jehož výrobky můžeme nalézt na všech světových kontinentech.

Výstava v kaunaském muzeu mapuje československou zbrojní výrobu v letech 1918 až 1940. Připomíná mimo jiné skutečnost, že v letech 1921 až 1937 patřilo malé Československo mezi deset největších exportérů zbraní na světě. Nejúspěšnější bylo v letech 1934 a 1935, kdy se stalo největším světovým vývozcem před Anglií a Francií.

Ve druhé polovině 30. let 20. století se Československo vypracovalo jak po stránce technické, tak i obchodní mezi největší zbrojní velmoci. Mezi hlavní vývozní artikly patřily vedle dělostřeleckého materiálu také pěchotní zbraně, tanky, speciální vojenské automobily a letadla. Československé zbraně bychom tak našli v první polovině minulého století v celé řadě zemí všech světových kontinentů. Mezi významné partnery československého zbrojného průmyslu patřila i Litva, která zakoupila pěchotní a dělostřelecké zbraně a letadla. Poslední dodávka 21 tanků již nemohla být po okupaci Litvy Sovětským svazem v roce 1940 realizována.

MB