Výstava Československý zbrojní průmysl z produkce VHÚ se představuje v litevském Kaunasu

Výstava Československý zbrojní průmysl z produkce VHÚ se představuje v litevském Kaunasu

I v době, která nepřeje jakýmkoliv mezinárodním kontaktům a kdy se hranice po letech opět uzavírají, pokračuje spolupráce se zahraničními vojenskými muzejními institucemi. Díky aktivitě úřadu Vojenského a leteckého přidělence České republiky v Litvě se podařilo i přes všechny nepříznivé okolnosti zahájit ve Vojenském muzeu Vytautase Velkého v Kaunasu výstavu nazvanou Československý zbrojní průmysl. Výstava připomíná nejen nejslavnější éru československé zbrojní výroby, ale i historii vzájemných vztahů mezi Litvou a bývalým Československem.

Výstava ve vojenském muzeu v Kaunasu, která probíhá do konce listopadu 2020, není prvním společným projektem Vojenského historického ústavu Praha a litevské strany. V roce 2017 se ve Vojenském muzeu Vytautase Velkého uskutečnila výstava Atentát na Reinharda Heydricha – smrt architekta holokaustu.

Novodobé dějiny Československa a Litvy se ubíraly podobnými cestami – ve 20. a 30. letech minulého století Československo přispělo i k vyzbrojování litevské armády. A byla to právě Litva, která jako první na světě (dokonce dříve než samotné Československo) zavedla do své výzbroje fenomenální lehký kulomet ZB-26, jehož nástupce se proslavil především v letech 2. světové války na všech bojištích pod názvem BREN.

Průmyslově vyspělé Československo vynikalo v průběhu celé své existence produkcí kvalitních zbraní, jimiž bylo schopné nejen vyzbrojit svou armádu, ale vyvážet je i do řady zemí po celém světě. Na tuto tradici navazuje i současný český obranný průmysl, jehož výrobky můžeme nalézt na všech světových kontinentech.

Výstava v kaunaském muzeu mapuje československou zbrojní výrobu v letech 1918 až 1940. Připomíná mimo jiné skutečnost, že v letech 1921 až 1937 patřilo malé Československo mezi deset největších exportérů zbraní na světě. Nejúspěšnější bylo v letech 1934 a 1935, kdy se stalo největším světovým vývozcem před Anglií a Francií.

Ve druhé polovině 30. let 20. století se Československo vypracovalo jak po stránce technické, tak i obchodní mezi největší zbrojní velmoci. Mezi hlavní vývozní artikly patřily vedle dělostřeleckého materiálu také pěchotní zbraně, tanky, speciální vojenské automobily a letadla. Československé zbraně bychom tak našli v první polovině minulého století v celé řadě zemí všech světových kontinentů. Mezi významné partnery československého zbrojného průmyslu patřila i Litva, která zakoupila pěchotní a dělostřelecké zbraně a letadla. Poslední dodávka 21 tanků již nemohla být po okupaci Litvy Sovětským svazem v roce 1940 realizována.

MB

 

 

Aktuálně



Zhroucení soluňské fronty

Zhroucení soluňské fronty

02. 10. 2023
V polovině září 1918 začala na soluňské frontě vítězná ofenziva dohodových států, jež…
1. října 1933 byl položen základ budoucího rozbití Československa

1. října 1933 byl položen základ budoucího rozbití Československa

01. 10. 2023
Před devadesáti lety, 1. října 1933, vznikla Sudetendeutsche Heimatsfront (Sudetoněmecká vlastenecká fronta,…
Evropská křižovatka 1938 (nebo 2023?)

Evropská křižovatka 1938 (nebo 2023?)

29. 09. 2023
Oddělení pohraniční finanční stráže Horní Adršpach – 30. září 1938 17.00 hod.:…
Všechny objekty VHÚ budou v Den české státnosti otevřeny

Všechny objekty VHÚ budou v Den české státnosti otevřeny

26. 09. 2023
Čtvrteční státní svátek sv. Václava můžete využít k návštěvě všech muzeí ve správě…
Cyklus komentovaných vycházek – Místa bojů Pražského povstání – zahájen u budovy rozhlasu

Cyklus komentovaných vycházek – Místa bojů Pražského povstání – zahájen u budovy rozhlasu

26. 09. 2023
Klíčovou roli pro Pražské povstání mělo rozhlasové vysílání. Z budovy rozhlasu na…