Dobývání Brna provázené ztrátami na obou stranách

Brněnská fáze bratislavsko-brněnské operace v dubnu 1945 nebyla úplně jednoduchá. Sovětská vojska zaútočila, byla však odražena. Situaci komplikovaly i velké vody Dyje, když Němci vypouštěli vranovskou přehradu.

V rámci bratislavsko-brněnské operace překročila 8. gardová jezdecká divize 6. gardového jízdního sboru 1. gardové jezdecko-mechanizované skupiny 2. ukrajinského frontu 7. dubna 1945 řeku Moravu a do 13. dubna spolu s 53. armádou vytvořila dvacetikilometrové předmostí u Lanžhota a Hodonína. Pravé křídlo frontu v této době bojovalo na Slovensku o Trenčín, proniklo Velkou Fatrou a zahájilo boj o Malou Fatru. V důsledku tvrdého odporu nepřítele nemohl být splněn původní cíl operace - osvobození Brna 8. dubna.

Útok na Brno zahájila 1. gardová jezdecko-mechanizovaná skupina 15. dubna 1945. Hlavní údery měly vést jednotky 7. mechanizovaného sboru, který měl 100 tanků T34, 21 tanků IS-2, 21 samohybných děl ráže 76 mm a 21 samohybných děl ráže 100 mm, raketomety a další bojovou techniku. Sbor čítal 16 000 vojáků.

Útok byl zahájen 15. dubna v 10 hodin na úseku Nový Poddvorov - Velké Bílovice. Tankové jednotky měly překročit řeku Svratku v prostoru Rajhradice - Vranovice a co nejrychleji dosáhnout jihozápadních okrajů Brna. Na směru Ořechov - Brno pronikly sovětské tanky do prostoru Troubska a tankový průzkum 41. gardové tankové brigády i na pokraj Brna.

Dne 20. dubna však německá 16. tanková divize provedla protiútok do boku sovětských jednotek a v prostoru Popůvek obklíčila dvě brigády 7. mechanizovaného sboru a jednu jezdeckou divizi. První sovětský pokus dosáhnout Brna se zastavil v úporných bojích, provázených velkými ztrátami na obou stranách.

Dne 15. dubna přešla také do podřízenosti 2. ukrajinského frontu 6. gardová tanková armáda u Vídně. 19. dubna zahájila útok z Moravského pole na sever k Brnu, ale narazila na neprostupné údolí Dyje, rozvodněné Němci vypouštěnou Vranovskou přehradou. To si vynutilo zastavení útoku armády a její přesun k Brnu sovětským týlem, přes slovenské území. Na pravém křídle útočné sestavy se podařilo osvobodit Uherský Brod.

Do prostoru Ořechova byla k vyproštění svých blokovaných jednotek do 22. dubna soustředěna celá 1. jezdecko - mechanizovaná skupina. Na pravé křídlo útočné sestavy 2. ukrajinského frontu se přesunula 6. gardová tanková armáda do pásma 53. armády, v prostoru Křepic.

Ráno 23. dubna začal druhý sovětský útok na Brno útokem 1. gardové jezdecko-mechanizované skupiny na levém křídle. Po dělostřelecké přípravě a útoku pěšáků 18. gardového střeleckého sboru. 53. armády, kteří překonali přední okraj německé obrany, byla ve 12.00 nasazena i 6. gardová tanková armáda na pravém křídle. V prvním sledu útočily oba její mechanizované sbory (2. a 9. gardové), následovány v záloze 5. gardovým tankovým sborem. Německé velení rezignovalo na pouliční boj, 25. dubna německé jednotky město vyklidily a zaujaly novou obrannou čáru severně a západně od Brna, která pak vydržela v nezměněné podobě do 8. května. K tvrdým bojům došlo jen na jednotlivých místech např. v okolí Lužánek, v prostoru Králova Pole.

Od 26. dubna útočila 6. gardová tanková armáda spolu s 1. rumunskou a 53. armádou na severovýchod, přes Vyškov na Olomouc, kde se měl 2. ukrajinský front spojit se vstřícně postupujícím 4. ukrajinským frontem a obklíčit německou 1. tankovou armádu.

Tomáš Jakl