Balestra je speciálně upravená kuše, která byla určena pro vystřelování kovových nebo hliněných kuliček, případně kamínků. Používala se pro lov vodního nebo polního ptactva a malé zvěře. Objevila se někdy na počátku 16. století v Evropě, pravděpodobně v Itálii. Italská balestra je charakteristická přední částí sochy, která je směrem dolů zakřivená tak, aby ochránila levou ruku střelce. Za poměrně jednoduchým zámkem bývala dřevořezba s ornamentálním nebo figurálním motivem. Tětiva se obvykle napínala pouze rukama, přičemž hlavici sochy si střelec zapřel o hrudník.
Do střední Evropy balestra pronikla v poslední čtvrtině 16. století a zdomácněla v ní v upravené formě jako tzv. německá balestra. Charakteristická je pro ni socha vyrobená z kovu, pouze lícnice je dřevěná, u honosnějších exemplářů zdobená plastickou řezbou a intarzií kostěných medailonů. Napínací páka je většinou zabudována přímo v soše balestry. Na obrázku je dobře patrný pro balestry typický tvar tětivy, která je dvojitá, ve svém středu má kožené lůžko pro kuličku a závěsné oko pro uchycení v zámku. Horní a dolní provazec jsou udržovány v patřičné vzdálenosti dřevěnými nebo kovovými rozpěrnými kolíky.
Celková délka 700 mm, délka lučiště 508 mm, hmotnost 2 506 g.