02 Kulovnice s francouzským křesadlovým zámkem, Ch. Koerber, Ingelfingen, kolem 1810. Osobní zbraň Fridricha I. (1754−1816), prvního württemberského krále (1806−1816).

Kulovnice pochází z páru totožných zbraní, které kolem roku 1810 vyrobil ve své dílně v Ingelfingenu puškař Christian Koerber pro württemberského krále Fridricha I. (1754–1816).

Nemáme informace, jak vášnivým lovcem württemberský král byl, ale honů a lovecké zábavy se zcela jistě pravidelně účastnil. Konec konců již od středověku byl lov nejoblíbenějším a často jediným sportem šlechty. Právě na lovech byly domlouvány důležité sňatky, spojenectví i válečné plány.

Obě lovecké kulovnice s francouzským křesadlovým zámkem mají prakticky totožné rozměry, jejich délka se liší o pouhý centimetr (1079 mm a 1091 mm), hmotnost pak jen o několik gramů (3172 g a 3020 g). Železné oktagonální hlavně v ráži 13,7 mm jsou opatřeny sedmi drážkami. Povrch hlavní je velmi kvalitě modřen a zdoben stříbrnou tausií vinných úponků a listů. Na jazýčku dnového šroubu je v prvním případě ryta číslice 1, u druhé pak číslice 3. Zbraně tudíž nebyly vyrobeny v páru, ale v souboru nejméně tří zbraní.

Bohatí šlechtici – lovci totiž často nebývali spokojeni s rychlostí palby z předovek a objednávali si proto u svých puškařů celé soubory, nejčastěji dvanácti zcela shodných pušek. To jim umožňovalo střílet mnohem rychleji než z jakékoliv soudobé zadovky či opakovačky. Při lovu pak sloužící personál neustále nabíjel a odebíral vystřelené pušky, takže střelec měl ihned k dispozici další nabitou zbraň. Další výhodou takového souboru zbraní byla stejná délka i váha, a především shodné balistické vlastnosti všech pušek.

Vedle krásné ornamentální výzdoby a číselného značení u dnového šroubu jsou hlavně seshora opatřeny také signaturou „CHRETIEN KOERBER A INGELFINGEN“, která je provedena opět technikou stříbrné tausie, a to poměrně komplikovaným psacím písmem. Použité jméno Chretien je francouzským ekvivalentem jména Christian. Dějiny evropského puškařství znají dva mistry se jménem Christian Koerber, přičemž oba působili ve württemberském Ingelfingenu. Doba působení staršího z nich je odhadována na léta 1750‒1785. Byl dvorním puškařem vévody Hohenloheho a především vévody württemberského. Druhý Christian Koerber je připomínán až v roce 1828, ale jak dokazují i předkládané zbraně, působil v oboru evidentně již dříve. Počet dochovaných výrobků obou puškařů ve světových sbírkách je nízký, ale zpravidla se jedná o špičkové exempláře, které byly vyráběny v malém počtu pro nejbohatší klientelu.

Zámkové desky obou pušek mají zaoblený tvar a jejich povrch je zpracován do vysokého lesku. V jednom případě je povrch desky zcela hladký, u druhé zbraně je ryta signatura „C. Koerber“. Pušky jsou celopažbené, na povrchu opatřené lesklou politurou. Pažby jsou vyrobeny z vysoce kvalitní ořechové kořenice (kořenovice). Ta se musela pro svou rozdílně tvrdou a pokroucenou strukturu od počátku pažbařovy práce fixovat lepením. Příčinou byly různé praskliny a nedostatečná soudržnost materiálu. Proto se na pažbách z tohoto materiálu často nacházejí místa vysazená a opravená již samotným výrobcem. Výsledkem jeho práce byla však vždy originální pažba připomínající strukturou dřeva bohatou kresbu mramoru. Stačilo pak povrch upravit do vysokého lesku a z rukou puškaře vyšlo dokonalé umělecké dílo.

Povrch pažeb obou kulovnic je opatřen bohatou výzdobou zapuštěného, ornamentálně prořezávaného stříbrného plechu, stříbrných perliček a zejména velmi kvalitní řezbou. Té dominuje krásný württemberský královský znak včetně štítonošů, klenotu a praporců, umístěný na levé straně hlaviště pažby za lícnicí. Kování pažby je stříbrné a sestává celkově z deseti součástí. Na krku obou pažeb je vsazen palcový štítek s monogramem „FR“ (Fredericus Rex) pod královskou korunou, který potvrzuje, že se skutečně jedná o lovecké ručnice württemberského krále Fridricha I.

Délka 1091 mm, délka hlavně 704 mm, ráže 13,7 mm, hmotnost 3172 g.