03 Kulovnice s vnitřním křesadlovým zámkem, S. Paczelt, Čechy, 1735

Technicky velmi zajímavou konstrukcí, která byla se jménem hraběte Šporka až donedávna spojována pouze hypoteticky, je systém zbraní s vnitřním křesadlovým zámkem. V roce 2001 vyslovil PhDr. Vladimír Dolínek na stránkách Střeleckého magazínu domněnku, že zbraň, kterou ke svým 73. narozeninám obdržel hrabě Špork od svého synovce Josefa, a o níž si sám Špork 10. března 1735 poznamenal, že jde o „nově konstruovanou, mnou nikdy nevídanou ručnici“, byla s velkou pravděpodobností právě tehdy nově vzniklá konstrukce s  vnitřním křesadlovým zámkem.  Vycházel z předpokladu, že do té doby nejstarší známá zbraň tohoto systému, uložená v londýnském Toweru a signovaná „STANISLAUS PACZELT 1738“, nemusela být nutně prvním exemplářem, který tento puškař vyrobil. Stanislav Paczelt působil na počátku třicátých let 18. století v Heřmanově Městci, který po smrti Šporkova otce obdržel mladší bratr Františka Antonína Ferdinand Leopold a v roce 1735 se jeho majitelem stal Ferdinandův syn Josef, tedy osoba, která hraběti Šporkovi onu „nikdy nevídanou ručnici“ darovala. Na základě těchto indicií PhDr. Dolínek usoudil, že první zbraň s vnitřním křesadlovým zámkem mohl Stanislav Paczelt sestrojit právě v roce 1735 jako dar pro Františka Antonína Šporka. Většinu podobných domněnek není možné ani potvrdit ani vyvrátit a ony zůstávají, přes snahu hned několika generací historiků a badatelů, stále jen ve fázi hypotéz. Naštěstí v případě Sporckovy zbraně tomu tak již není. Na sklonku roku 2012 se Vojenskému historickému ústavu podařilo tento utajený skvost českého puškařství ze soukromé sbírky nákupem získat.

Samotný systém vnitřního křesadlového zámku byl jedním z důsledku snah o zdokonalení ochrany spoušťového mechanismu palných zbraní před nepříznivými povětrnostními vlivy. Všeobecně je považován za český vynález a východočeský puškař Paczelt za jeho nejpravděpodobnějšího autora.  Ten místo klasického kohoutu umístil do pouzdra za hlavní úderník – tyčku zakončenou čelistmi s křesacím kamenem. Odklopný kryt, který je v tomto případě opatřen rytinou erbu šlechtického rodu Šporků, sloužil k nasypání střelného prachu do pánvičky a po sklopení krytu jeho spodní šikmá plocha plnila úlohu ocílky. Mechanismus se napínal pomocí táhla vyčnívajícího dolů do lučíku před spoušť. Po stisknutí spouště vymrštil tlak zpruhy táhlo s úderníkem vodorovně kupředu, kámen vykřesal jiskry z příklopné ocílky a ty zapálily prach na pánvičce. Zátravkou pak oheň prošlehl do hlavně, kde zapálil hlavní prachovou náplň. Paczeltův vynález představuje pravděpodobně vůbec nejstarší bezkohoutovou zbraň na světě. Kromě pušek – kulovnic i brokovnic – vyráběl Paczelt i pistole s vnitřním zámkem své konstrukce.

Délka 1 310 mm, ráže 14,5 mm, hmotnost 2 350 g.