Probíhající boje na Slovensku v roce 1919 si vynutily zavedení nových stejnokrojových prvků, aby bylo možné vojáky rozeznat od protivníka, který byl ve velké míře vybaven rovněž ze starých rakouských zásob.
První stejnokrojový předpis pro československé vojsko byl schválen k 1. srpnu 1919. Přinesl celou řadu nových prvků, které měly zásadně pozměnit vzhled vojáka. Projevily se zde četné inspirace z výstroje spojeneckých armád, a to zejména z armády francouzské. Zásadní byla především nová khaki barva, která se používala na stejnokrojích britských či amerických, a která určila barevnou podobu stejnokrojů armády na několik dalších desetiletí.
První důležitou součástkou z nového stejnokrojového předpisu pro československou armádu z léta 1919, byl baret, tvarem odpovídající baretům čs. legionářů z Francie. Na počátku srpna 1919 bylo ve věstníku MNO uvedeno: „Jako jednotní polní pokrývka na hlavu pro vojsko čs. republiky byl zaveden baret“. S výrobou baretů bylo již započato a byly již některým tělesům vydány. Zavedení baretů bylo geniálním řešením, jak rychle vyřešit potřebu výrazného odlišení vojáků. Jen málokterá pokrývka hlavy byla výrobně takto jednoduchá. Velitelé měli dbát na to, aby jednotky, které obdržely barety, upravovaly i hodnostní označení. Tam, kde se baretů dosud nedostávalo, se měla nosit čepice starého vzoru. Jak novou pokrývku správně nosit bylo zveřejněno až v únoru 1920: „Baret budiž nosen tak, že znak čs. republiky jest nad pravým okem a baret stažen dozadu na levou stranu“. Barety byly na počátku 20. let postupně nahrazovány polní čepicí nového typu, která se v různých obměnách používala až do poloviny 60. let. 20. stol.
Blůza pro mužstvo byla vyrobena z vlněného sukna barvy khaki. Zapínala se na 7 knoflíků s iniciálou ČS, měla dvě horní skládané a dvě spodní měchové kapsy. Zajímavostí byla manžeta na rukávu, která umožňovala rukáv stáhnout. Netypický projmutý tvar nárameníků měl pouze estetický účel. Tvar límcových výložek se shodoval s typem používaným u čs. střeleckých pluků ve Francii. Oproti původním šesti barvám podle druhu zbraně jich bylo nově devět, dvě z nich pak rozděleny na další složky pomocí lemovek. Označení na blůze příslušelo mužstvu Oděvního skladiště.