Prezentovaná dekorace přísluší záslužnému řádu, který navázal na starší perský Řád lva a slunce. Tento předchozí záslužný řád byl založen Fát Alí Šáhem z dynastie Kádžárovců v roce 1808. Původně byl udělován ve dvou třídách, později již v pěti třídách a v přidružených záslužných medailích (zlatá, stříbrná a bronzová). Po nástupu dynastie Pahláví v roce 1925 se ještě několik let uděloval, avšak roku 1939 jej šáh Rezá nahradil právě Řádem Homayoun (Nishan-i-Humayun), jehož název lze přeložit jako „Císařský řád“ (odvozeno z výrazu „Temssaal-e Homaayooni“ – „obraz šáha“). Nový Řád Homayoun převzal od svého předchůdce základní prvky symboliky, a to především motiv středového medailonu náprsních hvězd a klenotů, tedy lva a slunce. Zachován zůstal i úzus, podle něhož byl lev na dekoracích určených pro cizince ozbrojený šavlí, zatímco na dekoracích pro domácí obyvatelstvo byl neozbrojený. Charakteristickým znakem dekorací řádu Homayoun a před ním i Řádu lva a slunce bylo také rozlišení barev stuhy, které reflektovalo sociální postavení a funkční zařazení dekorovaného – původně byla modrá stuha vyhrazena příslušníkům dvora, zatímco zelená, červená se zelenými okraji, čistě červená a čistě bílá byly obvykle určeny pro vyšší armádní důstojníky podle hodnosti. Systém přiřazovaní barev stuh byl upravován celkem třikrát v letech 1836, 1856 a 1872, přičemž poslední úprava vyhradila čistě zelenou stuhu Řádu lva a slunce pro cizince. Nástupnický Řád Homayoun tuto tradici následně zachoval, avšak na okraje stuhy doplnil červené pruhy. Existenci řádu definitivně ukončila íránská islámská revoluce v letech 1978−1979.