Řád železné koruny původně založil Napoleon I. z titulu italského krále dne 15. června 1805. Řád byl pojmenován po proslulé železné koruně langobardských králů, kterou byli korunováni císaři Svaté říše římské a také sám Napoleon. V roce 1816 tento řád převzal rakouský císař František I. a učinil z něj všeobecný záslužný řád, který bylo možné udělit za občanské či vojenské zásluhy. To se ostatně odráželo i v řádovém hesle: Avita et aucta (Zděděné a rozšířené). Charakteristickými prvky řádových insignií byl motiv železné langobardské koruny, císařský orel a modrý medailon s iniciálou rakouského císaře (F). Řád se jak v napoleonské, tak v rakouské podobě dělil pouze na tři třídy (velkokříž, komandér a rytíř).