08 Rapír, Itálie, kolem 1620

08 Rapír, Itálie, kolem 1620

Fotogalerie

Již v 15. století se šermířský souboj ojediněle vyskytoval ve Španělsku a ve Francii. V první polovině 16. století přicházely z Francie zprávy o strašlivých následcích soubojové horečky, která se za vlády Ludvíka XII. (1498–1515), Františka I. (1515–1547) a Karla IX. (1560–1574) stala doslova morem. Ve druhé polovině 16. století tam během pouhých dvaceti let při soubojích zahynulo na 8 000 šlechticů.

Vedle hlavních zbraní – kordu nebo rapíru v pravici a dýky pro levou ruku – směl šermíř ke své ochraně použít štítu nebo pláště, přehozeného přes ruku. Platily rány bodné i sečné a kord sloužil především k útoku. Neexistovaly pozice pro přípravu či odpočinek, dovoleny byly různé překvapivé obraty a úskoky, protivníkovu čepel bylo možno zachytit a odmrštit i prostým hmatem levice. Hlavní důraz byl kladen na rychlé střídání překvapivých, bleskových akcí a pohyblivost byla hlavním tajemstvím úspěchu. Postupně byla vytvořena přesná pravidla pro každý šermířův pohyb, která dokonale využívala rovnováhu a do podrobností propracovala souhru nohou a trupu, vyvážení pohybů pravice polohami levé ruky, systém kroků podle směru i délky vykročení, stupnici různých poloh kordu. Dokonale matematicky propočítaný systém stanovil dokonce i natočení prstů a nehtů ruky při jednotlivých pohybech.

Výraz rapír se poprvé objevil ve francouzském dokumentu z roku 1474, v němž je vyslovena domněnka, že pochází ze španělského názvu pro kostýmní meč – espada ropera. Právě ve Španělsku se rapír použil poprvé a oklikou přes Itálii se brzy rozšířil po celé zbývající Evropě. Byl civilní zbraní šlechtice, používanou především při soubojích. Vedle této základní funkce však byl současně také symbolem společenského postavení nositele a důkazem jeho finančních možností.

Délka 1 333 mm, délka čepele 1 168 mm, šířka čepele 22 mm, hmotnost 1 220 g.

Aktuálně


Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…