08 Rapír, Itálie, kolem 1620
Fotogalerie
Již v 15. století se šermířský souboj ojediněle vyskytoval ve Španělsku a ve Francii. V první polovině 16. století přicházely z Francie zprávy o strašlivých následcích soubojové horečky, která se za vlády Ludvíka XII. (1498–1515), Františka I. (1515–1547) a Karla IX. (1560–1574) stala doslova morem. Ve druhé polovině 16. století tam během pouhých dvaceti let při soubojích zahynulo na 8 000 šlechticů.
Vedle hlavních zbraní – kordu nebo rapíru v pravici a dýky pro levou ruku – směl šermíř ke své ochraně použít štítu nebo pláště, přehozeného přes ruku. Platily rány bodné i sečné a kord sloužil především k útoku. Neexistovaly pozice pro přípravu či odpočinek, dovoleny byly různé překvapivé obraty a úskoky, protivníkovu čepel bylo možno zachytit a odmrštit i prostým hmatem levice. Hlavní důraz byl kladen na rychlé střídání překvapivých, bleskových akcí a pohyblivost byla hlavním tajemstvím úspěchu. Postupně byla vytvořena přesná pravidla pro každý šermířův pohyb, která dokonale využívala rovnováhu a do podrobností propracovala souhru nohou a trupu, vyvážení pohybů pravice polohami levé ruky, systém kroků podle směru i délky vykročení, stupnici různých poloh kordu. Dokonale matematicky propočítaný systém stanovil dokonce i natočení prstů a nehtů ruky při jednotlivých pohybech.
Výraz rapír se poprvé objevil ve francouzském dokumentu z roku 1474, v němž je vyslovena domněnka, že pochází ze španělského názvu pro kostýmní meč – espada ropera. Právě ve Španělsku se rapír použil poprvé a oklikou přes Itálii se brzy rozšířil po celé zbývající Evropě. Byl civilní zbraní šlechtice, používanou především při soubojích. Vedle této základní funkce však byl současně také symbolem společenského postavení nositele a důkazem jeho finančních možností.
Délka 1 333 mm, délka čepele 1 168 mm, šířka čepele 22 mm, hmotnost 1 220 g.
Aktuálně
Do sbírek VHÚ Praha přibyly předměty spojené s prvním úspěchem 312. československé stíhací perutě RAF
Nová výstava Konec středověku na uherských pláních připomíná bitvu u Moháče v roce 1526
Zemřel brigádní generál Karel Blahna, velitel našeho prvního praporu v misi UNPROFOR
Co přivede seniorku z Vídně na Letní školu VHÚ Praha? Pátrání po dědečkovi i bitva u Sokolova
Veteráni války v Zálivu se setkali v Armádním muzeu Žižkov
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
