Na základě vyhodnocení opakovaných kontrolních zkoušek z června 1958 dospěl konstruktér Jiří Čermák k závěru, že stávající plynový mechanismus zbraně již nelze dále zlepšovat, pouze jej zcela rekonstruovat. Na stávajících prototypech proběhla zkušební adaptace, spočívající v posunu odběru plynů z hlavně do prostoru před nadpažbím, čímž byl také prodloužen píst. V době vývojových prací na rekonstrukci plynového ústrojí již výrobní závod v Uherském Brodě pracoval na výrobě 10 prototypů pro vojskové zkoušky, takže do zkoušek se dostaly exempláře bez posledních konstrukčních změn.
Výsledná rekonstrukce vyústila ve výrobu dvou exemplářů, následně podrobených řadě interních opakovaných a kontrolních zkoušek, během nichž absolvoval největší počet ran prototyp s číslem 2182, z něhož bylo vystřeleno 25 333 nábojů. Rekonstruovaná zbraň se tak dostala do finální podoby, velmi blízké sériovým samopalům vz. 58.