V srpnu 1952 v souvislosti s rážovou unifikací vytyčila vojenská správa požadavek na konstrukci zbraně v ráži 7,62 mm Mosin s tím, že zbraň musí splňovat požadavek precize zásahu 10 ran do čtverce 50 x 50 cm na vzdálenost 800. Otakar Galaš (1904–1968) připravil dvě varianty pušky s označením ZG 51 Sn, z nichž první měla závěr systému Mauser a druhá se systémem Mosin, adaptovaným ze sovětské pušky vz. 91/30. Čtyři prototypy, zkoušené v létě roku 1952, nesplnily zadané parametry přesnosti. Tehdy také vojenská správa definitivně zamítla závěrový systém Mauser. Další vývoj se již soustředil na zbraně na bázi sovětské pušky Mosin a pušky se závěrem Mauser následně sloužily při zkouškách pouze pro komparaci.
Jediný exemplář z celé vývojové řady čs. odstřelovačských pušek, konstruovaný s odnímatelným zásobníkem, zařízený na náboj 7,62 mm Mosin, má výrobní číslo 001. Zbraň je vybavena optickým zaměřovačem s 2,5násobným zvětšením, původně vyrobeným pro některý z předchozích prototypů ZG 49 Sn.