Její sériová produkce začala v roce 1940 a v letech 1940 až 1955 bylo vyrobeno přes 19 tisíc kusů této vynikající zbraně, která byla používaná jak za druhé světové války, tak i v konfliktech druhé poloviny 20. století. Od roku 1943 byly tyto houfnice také zařazovány do výzbroje dělostřeleckých pluků Prvního československého armádního sboru v SSSR. Houfnice byly taženy z větší části americkými nákladními vozy Studebaker US6 nebo sovětskými vozy GAZ AA.
15. ledna 1945 se českoslovenští dělostřelci vyznamenali v bitvě u Jasla, za což byl třem československým dělostřeleckým plukům udělen čestný název „Jaselský“. Nemalý podíl na tom měly právě tyto houfnice. 122mm houfnice vz. 38 se v průběhu druhé světové války osvědčila natolik, že ji to předurčovalo k dlouhodobému používání i v poválečném období. Po válce byla tato zbraň zavedena do výzbroje československé armády, kde představovala nejrozšířenější dělostřelecký prostředek (v roce 1960 – 1479 kusů).
Od padesátých let byla tato houfnice také v Československu licenčně vyráběna. V letech 1953 – 1957 vyrobila plzeňská Škodovka v licenci 1361 těchto houfnic. V Československé armádě sloužily 122mm houfnice vz. 38 až do poloviny 70. let 20. století, kdy byly postupně modernizovány na verzi 38/74. Tato verze pak v armádě sloužila až do přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století. Houfnice vážila 2,5 tuny, počáteční rychlost střely činila 515 m/s a dostřelila 11,8 km.
Ve sbírkách VHÚ Praha se nachází několik těchto houfnic. Nejstarší z roku 1945 byla získána v dubnu 1953 převodem z Posádkové správy 14 Praha.