Připomínka Pražského povstání

Připomínka Pražského povstání

Pražské povstání představovalo nejmasovější vystoupení českého domácího odboje. Od 4. května docházelo k odstraňování německých nápisů. Signálem, že německá nadvláda definitivně končí, bylo legendární hlášení rozhlasového hlasatele Zdeňka Mančala v šest hodin ráno 5. května, po němž následovalo vlastenecké české vysílání. Staroměstská radnice se ocitla v českých rukou.

Němečtí představitelé byli zprvu překvapeni, ale kolem poledne se rozhořely boje. Výzvu rozhlasu o pomoc uposlechlo velké množství Čechů. Zvlášť velkou úlohu mělo vystoupení české policie, četnictva, Vládního vojska a českých příslušníků protivzdušné obrany. Bojovou činnost koordinovala povstalecká velitelství Alex a Bartoš, velitelem povstání byl generál Karel Kutlvašr. Na politické rovině reprezentovala povstalce Česká národní rada, vedená prof. Albertem Pražákem.

Proti povstání se postavila silná německá posádka pod vedením generála Rudolfa Toussainta. Další síly se ku Praze stahovaly z okolí. Proti očekávanému náporu německé přesily s těžkou technikou povstalci postavili velké množství barikád. Dne 6. května se na stranu povstalců přidali vlasovci, tj. příslušníci Ruské osvobozenecké armády zformované ze sovětských válečných zajatců a bojující až do konce války na straně Němců. Pro neshody s Českou národní radou, v níž dominoval komunistický vliv reprezentovaný Josefem Smrkovským, se však již 7. května večer začali stahovat směrem k americkým liniím.

Dne 7. května Německo kapitulovalo v Remeši a 8. května v 16.00 došlo k dohodě mezi Českou národní radou a Toussaintem, podle níž Němci kapitulovali a mohli volně odejít z Prahy. Většina německých vojáků i spousta civilistů toho využila, menší množství Němců kladlo fanatický odpor až do druhého dne. Sovětští vojáci proudili do Čech z několika směrů, první tanky Rudé armády od Berlína dorazily na okraj Prahy za rozbřesku 9. května. 

 

Snímek byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán před rokem 1989.

Pokud vás téma Pražského povstání zajímá, můžete se zúčastnit jedné z vycházek po jeho stopách, které vede historik Vojenského historického ústavu Praha Tomáš Jakl.

Aktuálně



V neděli 8. března se v Sokolovu uskutečnil pietní akt 

V neděli 8. března se v Sokolovu uskutečnil pietní akt 

09. 03. 2026
V ukrajinské obci Sokolovo zástupci místního muzea a městských samospráv uctili památku…
Připomínáme si výročí bitvy u Sokolova - 8. 3. 1943

Připomínáme si výročí bitvy u Sokolova - 8. 3. 1943

08. 03. 2026
V pondělí 8. března 1943 se u ukrajinské obce Sokolovo poprvé dostala československá…
Připomínáme si 176 let od narození prezidenta T. G. Masaryka

Připomínáme si 176 let od narození prezidenta T. G. Masaryka

07. 03. 2026
Před 176 lety se v Hodoníně narodil Tomáš Garrigue Masaryk. Pozdější prezident,…
Připomínka data narození: parašutista Jan Hrubý / 4. 3. 1915 - 18. 6. 1942

Připomínka data narození: parašutista Jan Hrubý / 4. 3. 1915 - 18. 6. 1942

04. 03. 2026
Dnes si připomínáme 111 let od narození československého parašutisty Jana Hrubého, statečného…
Připomínka 20. výročí ukončení humanitární operace NATO Winter Race v Pákistánu, v níž byli zapojeni i čeští odborníci a vojáci

Připomínka 20. výročí ukončení humanitární operace NATO Winter Race v Pákistánu, v níž byli zapojeni i čeští odborníci a vojáci

04. 03. 2026
V únoru letošního roku uplynulo 20 let od ukončení operace NATO “Winter Race“,…