Představení budovy Rozhlasu a její okolí. Právě volání rozhlasu o pomoc ve 12.33 v sobotu 5. května 1945 bylo signálem k celočeskému povstání. K rozhlasu se sbíhali povstalci z celé Prahy. Po několikahodinovém boji se českým bojovníkům podařilo budovu zcela ovládnout. Němci se ji pokusili letecky bombardovat, nicméně povstalecké vysílání bylo v provozu prakticky po celou dobu povstání.
Pro vysílání povstalecké Prahy byla klíčová strašnická vysílačka. Vycházka povede k ní a zakončena bude na Pražačce v prostoru, kam proti pražským povstalcům postupovala německá bojová skupina, konvenčně nazývaná Kampfgruppe Reimann, vyzbrojená několika samohybnými děly.
Jedny z nejtěžších bojů Pražského povstání probíhaly na nynějším Náměstí Hrdinů, kam proti povstalcům postupovali esesáci Kampfgruppe Wallenstein z Benešovska. Vycházka poté povede místy dalších těžkých bojů kolem věznice Pankrác k parku Jezerka, Družstevnímu ochozu a statku Reitknechtka. (délka 3,4 km)
Boje v Lahovicích na soutoku Vltavy a Berounky, kam postupovali esesáci Kampfgruppe Klein, byly také velmi těžké. Do bojů zde na straně povstalců účinně zasáhli vlasovci, ruští vojáci 1. divize ozbrojených sil Výboru pro osvobození národů Ruska. Do obrany Chuchle zasáhl též povstalecký obrněný vlak ze smíchovského nádraží. (délka 1,8 km)
Reportáž z vycházky: https://www.vhu.cz/v-sobotu-9-prosince-se-letos-naposledy-sesli-zajemci-o-cyklus-vychazek-mista-boju-prazskeho-povstani/
Od prvních hodin povstání napadala české povstalce v ulicích Prahy německá proudová letadla, startující z letiště Ruzyně. Samotné letiště bránil i německý obrněný vlak. Společným útokem vlasovců a povstalců 7. května 1945 se podařilo německou posádku z letiště vytlačit. (délka 1,1 km)
Reportáž z nejvíce navštívené vycházky: https://www.vhu.cz/vychazka-mapujici-povstaleckou-bitvu-o-letiste-prilakala-dosud-nejvice-ucastniku/
Letenské náměstí leželo na rozhraní Němci ovládaných Dejvic a Bubenče a českými povstalci ovládanou Letnou a Holešovicemi. Německá obrana zde byla opřena o protiletadlovou baterii na Letenské pláni. Tuhé boje probíhaly také o nedaleké budovy sokolovny a Petschkovy vily, které několikrát přešly z ruky do ruky. (délka 1,2 km)
Reportáž z vycházky: https://www.vhu.cz/dalsi-vychazka-po-stopach-boju-prazskeho-povstani-smerovala-na-letnou/
Most barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel propojil několik motivů z různých míst Prahy, obrana Trojského mostu proti esesákům Kampfgruppe Der Führer patřila mezi nejtvrdší střetnutí celého povstání. Němci zde nasadili kromě obrněných automobilů také dělostřelectvo a do obrany mostu zasáhl též povstalecký obrněný vlak ze stanice Roztoky u Prahy. (délka 1,4 km)
Reportáž: https://www.vhu.cz/nema-barikada-7-vychazka-z-cyklu-mista-boju-prazskeho-povstani
Němcům se podařilo udržet kbelské letiště a do tohoto prostoru proti povstalcům postupovala armádní Kampfgruppe Milowitz. V ulici Pod pekárnami byla proti ní nasazena mimo jiné i jedna z povstaleckých obrněných jednotek. (délka 2,4 km)
Tato vycházka seznámí účastníky se sídlem velitelství Bartoš v Bartolomějské ulici, se sídlem velitelství Alex na Staroměstském náměstí a s boji v centru o Hlavní poštu, Celetnou ulici a Staroměstské náměstí. (délka 2,4 km)
Reportáž z deváté vycházky si můžete přečíst zde
Pražští povstalci nasadili za povstání v Praze celkem čtrnáct souprav improvizovaných obrněných vlaků. Nejvíce z nich - osm - operovalo z nádraží Praha-Vršovice, odkud zasáhly do bojů proti německým posádkám kasáren 28. pluku, protiletadlové baterie Na groši a esesákům Kampfgruppe Walenstein na Spořilově, v Krči a na Pankráci. Součástí vycházky bude přejezd vlakem ze stanice Praha-Vršovice do stanice Praha-Hostivař. (délka 2,2 km)