30mm protiletadlový dvojkanón vz. 53/59

30mm protiletadlový dvojkanón vz. 53/59

Po 2. světové válce vypsalo MNO požadavek na vývoj 30mm protiletadlového dvojkanónu umístěného na čtyřkolové lafetě. Konstrukční kancelář Zbrojovky Brno na základě zadávacích podmínek upravila protiletadlový kanón vyvíjený za války pro německé ponorky. Byl zaveden pod názvem 30mm protiletadlový dvojkanón (PLdvK vz. 53). Jediným nedostatkem zbraně byla malá pohotovost pro střelbu z chodu. Ministerstvo proto dalo podnět k vývoji samohybné verze. Vědecko-výzkumný tankový polygon Doksy v květnu 1957 vypracoval ideový návrh, na jehož základě byly zhotoveny dva funkční vzorky, se kterými provedly vojskové zkoušky v červenci a srpnu 1958. Do výzbroje armády byl tento protiletadlový prostředek zařazen v roce 1959 pod označením „30mm protiletadlový dvojkanón vz. 53/59“.

Samohybný protiletadlový prostředek vznikl konstrukčním spojením dvou sériově vyráběných celků a to vozidla Praga V3S a 30mm PLdvK vz. 53. Z vozidla byl zachován motor a podvozek, na který byla umístěna lehce pancéřovaná karosérie chránící osádku proti účinkům střepin a do značné míry i proti střelbě z pěchotních zbraní. Podvozek vozidla byl vybaven zařízením pro vyloučení pérování zadních náprav při střelbě.

Osádku tvořilo 5 mužů: řidič, dělovod (sedící v přední části kabiny), dva nabíječi (umístění v zadní části kabiny) a střelec (ve zvláštní kabince u zbraně).

Prostředek umožňuje střelbu na vzdušné a pozemní cíle za pochodu a to jednak při krátkém zastavení vozidla, jednak při jízdě. Mimo to lze vést palbu z palebného postavení po složení dvojkanónu na zem. Kanóny mají odměr 360° a náměr je v rozsahu od -2° do +85°.

Výrobu PLdvK vz. 53/59 zabezpečoval v letech 1959–1961 závod Kubra Trenčín. Výroba dala 950 ks, z nichž bylo na počátku 60. let 250 ks odprodáno do Jugoslávie. Pro potřeby armády, ale i dodávek do zahraničí byla výroba mírně vylepšené verze (označení 53/59 B) obnovena na počátku 70. let v podniku Škoda Plzeň. 500 ks z této produkce bylo určeno pro Jugoslávii. Kanóny tvořily výzbroj protiletadlových dělostřeleckých baterií motostřeleckých a tankových pluků.

Samohybný dvojkanón byl do sbírky VHÚ získán v roce 2005 bezúplatným převodem od VÚ 3928 Stříbro.

 

Takticko-technická data:

Bojová hmotnost: 10 300 kg

Rozměry:

-délka: 6 910 mm

-šířka: 2 350 mm

-výška: 2 950 mm

-světlá výška: 400 mm

Max. rychlost: 60 km/h

Max. dojezd: 500 km

Dálkový dosah střelby (vzdušné/pozemní cíle): 3 000/2 000 m

Výškový dosah střelby: 3 000 m

Rychlost střelby: 650 ran/min

 

Aktuálně



Carl von Clausewitz – život vojaka, teoretika a filozofa vojny I.

02. 06. 2023
Carl Philipp Gottfried von Clausewitz sa narodil 1.6.1780 (aj keď tento dátum…
Rumunská Sibiň hostila konferenci o válce a propagandě

Rumunská Sibiň hostila konferenci o válce a propagandě

30. 05. 2023
Ve dnech 22. až 26. května 2023 se v rumunské Sibini konal 22.…
Pozvánka na konferenci Povinná vojenská služba, armáda a společnost v českých zemích / Historie – současnost – budoucnost?

Pozvánka na konferenci Povinná vojenská služba, armáda a společnost v českých zemích / Historie – současnost – budoucnost?

30. 05. 2023
Ve dnech 20.–21. června 2023 se v areálu Armádního muzea Žižkov uskuteční vědecká konference,…
Tisíce lidí přilákalo zahájení 28. muzejní sezony v Lešanech

Tisíce lidí přilákalo zahájení 28. muzejní sezony v Lešanech

27. 05. 2023
Areál Vojenského technického muzea v Lešanech se v sobotu 27. května stal cílem několika…
Útok na Heydricha a první komentáře na vlnách londýnského rozhlasu

Útok na Heydricha a první komentáře na vlnách londýnského rozhlasu

26. 05. 2023
Útok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha 27. května 1942 vyvolal pozdvižení…