57mm protitankový kanón vz. 43

57mm protitankový kanón vz. 43

Počátkem roku 1940 byl vrchními vojenskými představiteli vznesen požadavek na silnou a efektivní protitankovou dělostřeleckou zbraň. Úkolu se zhostil přední sovětský konstruktér dělostřeleckých zbraní V. G. Grabin se svou konstrukční kanceláří. Již v říjnu roku 1940 představil 57mm protitankový kanón s dlouhou hlavní, který byl schopen prostřelit pancíř o tloušťce 100 mm. Zbraň byla v roce 1941 zavedena do výzbroje Rudé armády pod názvem 57mm protitankový kanón vz. 41. Kanóny se vyráběly v „Závodu Josefa Stalina č. 92 v Gorky (Zavody Imenia Stalina – ZIS). Výroba kanónů však byla v prosinci 1941 na popud generálů N. N. Voronova a L. A. Govorova zastavena. Hlavním důvodem zastavení výroby bylo především neefektivní účinek v cíli. Kanón totiž slabě pancéřované lehké a střední německé tanky Panzer I, II a III doslova prostřeloval naskrz, čímž tank z boje nevyřadil. Dalším důvodem byla i vcelku nákladná výroba, která nakonec vedla k zastavení výroby. Těchto děl tak bylo vyrobeno jen 371 kusů. Až s příchodem lépe obrněných těžkých tanků jako byl Tiger a Panther se ukázalo, že současné protitankové zbraně na jejich pancéřování nestačí. Rychle se tak hledaly nové prostředky. Došlo i na 57 mm protitankový kanón, který byl lehce upraven a pod názvem 57mm protitankový kanón vz. 43 (ZIS-2) v červnu 1943 znovuzaveden do výzbroje Rudé armády. Tentokrát se plnohodnotně uplatnil a dokonce byl považován za nejlepší protitankový kanón ve své rážové kategorii. Kanón se vyráběl do konce 2. světové války, kdy bylo vyrobeno 9645 kusů. V závěru války se tento kanón také dostal do výzbroje dělostřeleckých jednotek 1. čs. armádního sboru v SSSR. S výrobou této zbraně se pokračovalo i po válce, přičemž licenční výroba probíhala také v Československu. Dělo bylo vybaveno poloautomatickým svislým závěrem a hydraulickým brzdovratným zařízením. Kanón vážil v bojovém postavení 1150 kg a za pochodu 2200 kg. Jeho praktická rychlost střelby byla 20-25 ran za minutu. Dělo bylo schopno dostřelit 8400 m, přičemž počáteční rychlost střely byla 990 m/s. Kanón používal jako střelivo podkaliberní střely o hmotnosti 3,14 kg, které prorážely na vzdálenost 1000 m pancíř o tloušťce 105 mm.

VHÚ Praha získal tento exponát v roce 1971 převodem z Vojenského opravárenského závodu Moldava nad Bodvou.

Aktuálně



V úterý 11. 2. 2025 je Armádní muzeum ZAVŘENO

V úterý 11. 2. 2025 je Armádní muzeum ZAVŘENO

10. 02. 2025
Upozorňujeme návštěvníky, že v úterý 11. února 2025 je Armádní muzeum Žižkov…
Odešel Jaroslav Beránek

Odešel Jaroslav Beránek

10. 02. 2025
S lítostí a zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí našeho dlouholetého kolegy Jaroslava…
Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

10. 02. 2025
Přijetí mnichovské dohody a následné odstoupení pohraničních oblastí nacistickému Německu znamenalo obrovský…
Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

07. 02. 2025
Další projekce z cyklu „Komentované filmy ze sbírky Vojenského historického ústavu Praha“ se…
Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

05. 02. 2025
V roce 1942 senátorku Františku Plamínkovou zavraždili nacisté při heydrichiádě. Odmítla odsoudit…