Počátkem roku 1940 byl vrchními vojenskými představiteli vznesen požadavek na silnou a efektivní protitankovou dělostřeleckou zbraň. Úkolu se zhostil přední sovětský konstruktér dělostřeleckých zbraní V. G. Grabin se svou konstrukční kanceláří. Již v říjnu roku 1940 představil 57mm protitankový kanón s dlouhou hlavní, který byl schopen prostřelit pancíř o tloušťce 100 mm. Zbraň byla v roce 1941 zavedena do výzbroje Rudé armády pod názvem 57mm protitankový kanón vz. 41. Kanóny se vyráběly v „Závodu Josefa Stalina č. 92 v Gorky (Zavody Imenia Stalina – ZIS). Výroba kanónů však byla v prosinci 1941 na popud generálů N. N. Voronova a L. A. Govorova zastavena. Hlavním důvodem zastavení výroby bylo především neefektivní účinek v cíli. Kanón totiž slabě pancéřované lehké a střední německé tanky Panzer I, II a III doslova prostřeloval naskrz, čímž tank z boje nevyřadil. Dalším důvodem byla i vcelku nákladná výroba, která nakonec vedla k zastavení výroby. Těchto děl tak bylo vyrobeno jen 371 kusů. Až s příchodem lépe obrněných těžkých tanků jako byl Tiger a Panther se ukázalo, že současné protitankové zbraně na jejich pancéřování nestačí. Rychle se tak hledaly nové prostředky. Došlo i na 57 mm protitankový kanón, který byl lehce upraven a pod názvem 57mm protitankový kanón vz. 43 (ZIS-2) v červnu 1943 znovuzaveden do výzbroje Rudé armády. Tentokrát se plnohodnotně uplatnil a dokonce byl považován za nejlepší protitankový kanón ve své rážové kategorii. Kanón se vyráběl do konce 2. světové války, kdy bylo vyrobeno 9645 kusů. V závěru války se tento kanón také dostal do výzbroje dělostřeleckých jednotek 1. čs. armádního sboru v SSSR. S výrobou této zbraně se pokračovalo i po válce, přičemž licenční výroba probíhala také v Československu. Dělo bylo vybaveno poloautomatickým svislým závěrem a hydraulickým brzdovratným zařízením. Kanón vážil v bojovém postavení 1150 kg a za pochodu 2200 kg. Jeho praktická rychlost střelby byla 20-25 ran za minutu. Dělo bylo schopno dostřelit 8400 m, přičemž počáteční rychlost střely byla 990 m/s. Kanón používal jako střelivo podkaliberní střely o hmotnosti 3,14 kg, které prorážely na vzdálenost 1000 m pancíř o tloušťce 105 mm.
VHÚ Praha získal tento exponát v roce 1971 převodem z Vojenského opravárenského závodu Moldava nad Bodvou.
V roce 1942 senátorku Františku Plamínkovou zavraždili nacisté při heydrichiádě. Odmítla odsoudit…
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz
milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby
veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou