Americká puška M1917

Historie americké armádní pušky M1917 je úzce spjata s puškou Pattern 1914, vyráběnou americkými zbrojovkami pro britskou armádu v průběhu první světové války. Standardní puška SMLE (Short Magazine Lee Enfield), zavedená do výzbroje v roce 1902 nepředstavovala natolik vyspělou konstrukci, aby bylo možné ji považovat za rovnocennou jiným armádním puškám, zejména německým.

Britské expediční sbory v průběhu búrské války (1899–1902) měly možnost se v praxi seznámit s německými puškami Mauser 1893 a 1895, zařízenými na náboj 7,92 mm Mauser. V porovnání s britským nábojem .303 Mk VI se ukázalo, že přesnost německého střeliva je lepší, což vedlo v následujících letech k vývoji nového náboje Mk VII s biogivální střelou, zavedeného do výzbroje v roce 1910. Souběžně řešila výzbrojní komise ministerstva války vývoj nové zbraně, využívající větší množství konstrukčních prvků systému Mauser. V Royal Small Arms Factory (RSAF) v Enfield Locku byla vyvinuta puška, zařízená na nový náboj .276 Enfield, jež dostala značení Pattern (vzor) 1913.

Se vstupem Velké Británie do války prudce vzrostly výzbrojní požadavky a staly se natolik naléhavými, že nebylo možné ztrácet čas přípravou výroby nové pušky, proto je ministerstvo války objednalo u amerických zbrojovek. Pod označením Pattern 1914 je v zavedené ráži .303 Mk VII vyráběly zbrojovky Winchester Repeating Arms Company v New Havenu (Connecticut), Remington Arms – Union Metallic Cartridge Company v Ilion (New York) a Remington Arms  Company of Delaware v Eddystone (Pennsylvania).

Když vstoupily Spojené státy v dubnu roku 1917 do války, stál výzbrojní úřad před stejným problémem zvýšené potřeby pušek. Uvedené zbrojovky v té době dokončovaly kontrakty na dodávky pušek Pattern 1914 pro Velkou Británii a zařídit výrobní linky opět na výrobu zavedených armádních pušek M1903 by představovalo zvýšené náklady a ztrátu času. Konstruktéři firmy Remington Arms přišli s jednoduchým řešením: adaptovat vyráběné pušky Pattern 1914 na standardní americký náboj .30-06 Springfield. Konstrukce závěrového mechanismu disponovala výhodnou dimenzací, jež adaptaci umožňovala. Zbraň byla přijata do výzbroje americké armády pod označením  „United States Rifle, cal .30, Model of 1917“ a na její výrobu přešly od září 1917 všechny tři zbrojovky. Firma Winchester je vyráběla až do dubna 1919 a její celková produkce dosáhla 580 000 kusů, závod zbrojovky Remington v Ilion zastavil výrobu v prosinci 1918 s počtem 600 000 vyrobených pušek. Největší objem ale vyrobila zbrojovka v Eddystone: do ledna 1919 zhotovila 1 354 701 kusů.

Exemplář pušky, vyrobené v Eddystone v dubnu 1918 získalo muzeum zajímavým způsobem. Ve vlaku s materiální pomocí, deklarovanou jako dary Američanů chudým v Praze, zaslanou kapitánem Procházkou z Gièvres, se mezi jinými daleko potřebnějšími předměty nacházela také puška M1917 s výrobním číslem 438 910. Magistrát hl. města Prahy ji zprvu nabídl vojenské správě, ta o zbraň americké provenience zájem neměla, proto byla v březnu 1922 předána Památníku odboje.

Ráž: .30-06 Springfield

Celková délka: 1177 mm

Délka hlavně: 656 mm

Délka záměrné: 805 mm

Kapacita nábojové schránky: 5 nábojů

Hmotnost: 4270 g