BEAVERBROOK, Max Aitken. Politicians and the war, 1914–1916.

Malý věčně usměvavý muž jménem Max Aitken, pozdější Lord Beaverbrook (1879–1963), byl britský konzervativní politik kanadského původu, průmyslník a především mediální magnát, který v nemalé míře ovlivňoval britský veřejný život v první polovině dvacátého století. Již jako relativně mladý dokázal během krátké doby zbohatnout na burze. Do Anglie se přestěhoval roku 1910 a s pomocí svého rodáka Bonara Lawa se stal konzervativním poslancem.

Roku 1916 sehrál důležitou roli při svržení vlády premiéra Asquitha a přivedení k moci koalice pod vedením Lloyda George a Lawa, čímž si vysloužil svůj titul barona a post ministra informací. Současně s tím položil základy svého mediálního impéria, když koupil noviny Daily Express stojící na pokraji krachu. Následně založil Sunday Express a v roce 1923 získal kontrolu nad londýnským deníkem Evening Standart.

Díky tomu se de facto stal jedním z nejmocnějších mužů v zemi a svého vlivu neváhal využívat. Během druhé světové války jej Churchill jmenoval ministrem letecké výroby. Beaverbrook se v tomto úřadě ukázal být mužem na svém místě a patří mu velký podíl na vítězství v bitvě o Británii. Podobně dobře si vedl i v pozdějších funkcích (ministr válečné produkce, ministr zásobování a lord strážce tajné pečeti). Za zmínku rovněž stojí jeho syn John William Maxwell „Max“ Aitken, který létal s československými letci jako velitel 68. noční stíhací perutě od jejího založení v únoru 1941 do ledna 1943 a dosáhl zde 4 ze svých celkových 15 sestřelů. (Mimochodem po válce pomohl svému bývalému spolubojovníkovi Miloslavu Mansfeldovi k místu manažera v Daily Expresu).

Lord Beaverbrook byl kromě toho všeho rovněž spisovatelem. Jednu z jeho knih Vám dnes předkládáme. Jak již napovídá její název, kniha seznamuje čtenáře se zákulisím britské politiky v prvních dvou letech války, přesněji od srpna 1914 do léta 1916. Jeho plánem bylo, jak píše v úvodu, vykreslit důležitost civilního aspektu ve válečném úsilí, který bývá vždy nespravedlivě upozaděn. „Zatímco vojáci a námořníci sklízejí všechnu slávu vítězství, případné neúspěchy se většinou dávají za vinu politikům.“ Ti se navíc tentokrát ocitli v bezprecedentní situaci, protože Británie poprvé zažívala něco, co bychom mohli nazvat totální válkou.

Liberální ministerský předseda Herbert Asquith měl štěstí, že vedl nerozdělený kabinet. Velice mu však uškodil jak medializovaný „dělostřelecký skandál“ roku 1915, kdy na frontě došlo k naprostému nedostatku dělostřeleckých granátů, tak tragický neúspěch dardanelské operace. To mělo za následek zformování nové koaliční vlády s konzervativci, která však vydržela pouze do konce roku 1916.

O tom, že vyjednávání vedoucí ke vzniku druhé koalice byla z velké části jeho vlastní „zásluhou“, se autor decentně nezmiňuje. Naopak v případě Bonara Lawa a Lloyda George nešetří chválou. Přestože kniha není kvůli autorově osobní zainteresovanosti zcela objektivní, dodnes zůstává zajímavým a čtivým pramenem ke studiu britské politiky během první světové války. Politicians and the war se měla dočkat pokračování, ve kterém by Beaverbrook popsal následný vývoj až do poválečného období, k čemuž nakonec nedošlo.

Kniha má pevnou vazbu formátu A5. Obálka je prostá a na první pohled ničím nezaujme. Text je doprovázen devíti černobílými fotografiemi, z nichž většina zobrazuje jeho nejdůležitější aktéry.

Citace:

BEAVERBROOK, Max Aitken. Politicians and the war, 1914–1916. London: Butterworth, 1928. 240 s.