Boj v Resslově ulici 18. června 1942 

Boj v Resslově ulici 18. června 1942 

Chrám svatých Cyrila a Metoděje se po atentátu na Heydricha stal útočištěm sedmi československých parašutistů – Josefa Gabčíka, Jana Kubiše, Adolfa Opálky, Josefa Bublíka, Josefa Valčíka, Jaroslava Švarce a Jana Hrubého. Po zradě Karla Čurdy 16. června 1942 se na jejich stopu dostalo gestapo. Nad ránem 18. června 1942 pravoslavný chrám obklíčilo na osm stovek příslušníků SS a gestapa.

Trojice parašutistů, Opálka, Kubiš a Bublík se bránila na kůru. Ačkoliv byli beznadějně obklíčeni a nedostatečně vyzbrojeni, kladli rozhodný odpor. Obléhatelé stříleli na kostel z vedlejších budov, avšak přestali s tím, aby omylem nezasáhli vlastní lidi. Nakonec byl Kubiš raněn střepinami a jeho druzi se pokusili spáchat sebevraždu, což se však podařilo pouze Opálkovi. Bublík a Kubiš padli do německých rukou ještě živí, ale smrtelně ranění a v bezvědomí byli odvezeni do lazaretu SS. Ani jeden se neprobral a záhy oba zemřeli.

Po vyřazení obránců na kůru se Němci obrátili na parašutisty v kryptě, jejich záměrem bylo chytit je živé. Pokusili se je přesvědčit ke kapitulaci, házeli do krypty slzotvorné granáty a přiměli také české hasiče, aby zaplavili kryptu vodou. Parašutisté odráželi německé útoky, nakonec si v bezvýsledné situaci vzali život.

Se smrtí parašutistů nacistický teror zdaleka nekončil, odplata okupantů tvrdě dopadla mimo jiné na pravoslavnou církev. Biskup Gorazd a další hodnostáři, Vladimír Petřek, Václav Čikl a Jan Sonnevend byli popraveni 4. – 5. září 1942. Později téhož měsíce nechal nový zastupující říšský protektor Kurt Daluege pravoslavné obce na území protektorátu zrušit. Další pravoslavní věřící, kteří měli nějakou spojitost s atentátníky, byli mezi Čechy popravenými 24. října 1942 v Mauthausenu.

Po válce byla pravoslavná církev obnovena a chrám znovu vysvěcen. Biskup Gorazd byl pravoslavnou církví roku 1987 prohlášen za svatého. V kryptě vznikl Národní památník hrdinů heydrichiády a stopy po posledním boji parašutistů jsou na chrámu viditelné dodnes.

Snímek byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán před rokem 1989.

Aktuálně



Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část třetí. Období první světové války 1914-1918.

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část třetí. Období první světové války 1914-1918.

28. 09. 2022
Třetí částí nové expozice v Armádním muzeu Žižkov je věnována válečnému konfliktu, který…
Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

26. 09. 2022
Před 84 lety, noci z 29. na 30. září 1938, byla podepsána…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

23. 09. 2022
Druhá část nové expozice v rekonstruovaném Armádním muzeu Žižkov je věnována období od…
Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

20. 09. 2022
Letošnímu třetímu číslu časopisu Historie a vojenství, které vydává Vojenský historický ústav…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část první. Od nejstarších dob po rok 1740.

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část první. Od nejstarších dob po rok 1740.

17. 09. 2022
V naší sérii článků, v nichž vám představujeme novou podobu Armádního muzea Žižkov, se…